news 2020

Metropolitan opera-HD

Daily update                                

The Metropolitan Opera is offering free

If you looking for classical music, The Metropolitan Opera is offering free streaming each night starting at 7:30p.m.

Free streaming on the Met website, each performance is available for 23 hours, from 7:30 p.m. EDT until 6:30 p.m. the next day. 

Here is the link to view:

https://www.metopera.org/user-information/nightly-met-opera-streams/


Met Opera to live-stream 'at home' concert led by Canadian music director

CTV News  NEW YORK -- Renee Fleming, Anna Netrebko, Jonas Kaufmann, Roberto Alagna and Bryn Terfel are among 38 opera stars in 13 nations scheduled ..

.

Fleming, Netrebko, Kaufmann headline Met Opera on-line gala

Times Colonist  NEW YORK — Renée Fleming, Anna Netrebko, Jonas Kaufmann, Roberto Alagna and Bryn Terfel are among 38 opera stars in 13 nations scheduled ...


CRITIC'S PICKS | Virtual Concerts You Absolutely Need To See This Week (Streaming Edition)

Ludwig Van   Here are my choices of streaming videos this week, either time-specific offerings with a focus on the Metro- politan Opera (The Met) and the Wiener ...

Polimexbanner

Starší zprávy najdete podle datumu

Dnes uplynulo 100 let od narození šéfdirigenta ČF Václava Neumanna.         September 29.

Dlouhodobý šéfdirigent České filharmonie Václav Neumann (29. září 1920, Praha – 2. září 1995, Vídeň) byl významný český interpret, jehož doménou byla česká hudba 20. století, proslavil se zejména interpretací symfonického díla Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Nahrál kompletní symfonické dílo Gustava Mahlera. K zahraničním vystoupením byl zván především jako expert na českou hudbu (vídeňské nastudování Dvořákovy Rusalky).

Václav Neumann studoval na konzervatoři houslovou hru, vedle toho též dirigování. Po válce byl členem České filharmonie jako violista a se stejným nástrojem patřil krátce k zakládajícím členům Smetanova kvarteta. V 50. letech byl uměleckým ředitelem Karlovarského symfonického orchestru, pak brněnského a pražského symfonického orchestru FOK. Současně hostoval v berlínské Komické opeře, kde získal jako spolupracovník renomovaného německého operního režiséra Waltera Felsensteina mezinárodní ocenění. Dirigentův stoupající kredit vedl v roce 1964 k jmenování uměleckým ředitelem lipského Gewandhausorchestru. Tuto vysoce prestižní funkci Neumann složil po srpnu 1968 a vrátil se do Prahy, kde emigrace Karla Ančerla uvolnila místo šéfa České filharmonie. Jako všeobecně respektovaná osobnost se zasloužil o úspěšné vyústění Sametové revoluce v roce 1989, kdy se postavil do čela stávkujících hudebníků České filharmonie.

To je znepokojivé, jak je předválečný text Karla Čapka aktuální        September 26.

MODLITBA ZA PRAVDU

"Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešní svět toho nejhoršího: lži. Lži, která podpírá a připravuje násilí a učí lidi nenávidět se navzájem. Lži, která otravuje národy a vykopává mezi nimi propasti, jež snad ani desítky let nevyrovnají. Bože, jak bude vypadat, jak se bude vyvíjet Evropa obluzená tolika nenávistnými lžemi! Jak bude možné soužití mezi lidmi a národy, je-li mezi ně vrženo tolik urážek, tolik opovržení a vzteků! Copak si snad někdo představuje, že tento stav ducha má a může trvat bez konce? Copak si věčně má soused ošklivět souseda a čekat jen na příležitost, aby mu zasadil mstivou a úkladnou ránu? I po válce si mohou národy podat ruce; mohou si sebe rytířsky vážit a navázat vztahy důvěry. Ale na bojišti lži nebude navěky důvěry ani cti; každá lež zajde, ale zůstane po ní nenávist a opovržení; tělo se zahojí dřív než duše. Bože, jak hrozně je zraňována duše tohoto národa, jak tohle se má jednou zahojit nebo odpustit! Copak se toho nezhrozí národové, jaký nenávistný, navěky zlý a nepřátelský svět se takto buduje? Nemá snad nikdy být mír nebo aspoň oddech v křečovitém smrtelném nenávidění?

Bože, vrať světu pravdu! Bude to víc než smlouva míru, bude to cennější než každé spojenectví. Nikdo, žádný národ, žádný stát si nebudiž jist, pokud mohou být lidské vztahy kdykoli korumpovány nástroji lži. Nebude jistoty, nebude smluv, nebude ničeho platného a bezpečného, pokud vědomí kteréhokoliv národa bude zkřivováno záměrnou lží. Za každou lží jde úklad a násilí; každá lež je útok na bezpečí světa. Nikdo nebude žít v míru ani za nejsilnější hradbou z oceli a betonu; okřídlená lež se vysměje všem vašim pevnostem. Zbavit svět lži je víc než odzbrojení.

Jaké to bylo divné jasnozření, když náš Masaryk vepsal do našeho státního znaku slova: Pravda vítězí. Jako by tušil, že jednou lež podnikne generální útok na náš stát a národ, a už předem razil heslo pro toto utkání. S tím heslem můžeme jít do boje; ale jenom s tím heslem může jít celý svět do míru.

Neboť jenom bez lži se mohou lidé a národy dorozumět, ať mluví jazykem kterýmkoliv.

Bože, vrať světu pravdu!"

Karel Čapek (Lidové noviny, 25.9.1938)

Problém s koncertovánim je asi všude podobný                                  September 24.

Minulou sezonu, podobně jako spousta jiných, našich Nocturen nevyjímaje, Česká filharmonie nedokončila kvůli pandemii. Podobně jako Nocturna nyní vstupuje do nové sezony, ale o jejím průběhu může jen spekulovat. Jak vidite malé venue, jako Nocturna, mají podobné problemy jako ty velké a tak středeční zahajovací koncert v Dvořákově síni pražského Rudolfina doznal změny. Nase Noctuna díky jinym vládnim nařizenim zatim odpočívají.

V první polovině koncertu zazní podle plánu Koncert pro klavír, trubku a smyčcový orchestr od Dmitrije Šostakoviče, ale z druhé části vypadla původně ohlášená Symfonie č. 5 Gustava Mahlera, kterou nahradí Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Vyžaduje totiž menší počet hudebníků...

„Jsme velký orchestr, který má kolem 125 členů, takže i když ho rozpůlíme, pořád máme symfonické těleso. Zatím tedy stavíme programy tak, aby na pódiu nebylo více než šedesát hudebníků. V tomto počtu můžeme hrát osmdesát procent repertoáru,“ popisuje Mareček.

Do zbývajících dvaceti procent spadá třeba Mahler, jehož Symfonii č. 5 měl orchestr navíc natočit v rámci nového nahrávacího projektu se svým šéfem. „Nahrávání jsme zatím odložili, uvidíme, jak se situace vyvine,“ podotýká Mareček.

Management orchestru podle něj připravil několik krizových variant možného vývoje. „Jednu sadu scénářů máme pro různé stupně omezení počtu diváků. Nyní jsou v Rudolfinu dva sektory po pěti stech lidech, což je v podstatě plný sál. Kdyby byla přijata přísnější opatření, tedy například pouze pět set lidí v sále, zkrátíme naplánované programy, které odehrajeme bez pauzy a dvakrát, třeba od 18 a 20 hodin,“ říká.

„A kdyby mohlo do sálu přijít jen sto lidí, už bychom pro veřejnost nehráli a zvolili bychom nějakou formu přenosů, podobně jako jsme to dělali na jaře. Druhý hlavní scénář je pro situaci, kdyby se nákaza objevila v orchestru. Pak by nám nezbylo než určitou dobu nehrát vůbec. Ale tomu chceme čelit právě rozdělením tělesa,“ dodává. Je pochopitelné, ze Nokturna si TV přenosy nemohou dovolit a tak čekáme na zlepšeni situace.

Lado Frank

Kostel sv. Václava

opět otevřen!

Pravidelné bohoslužby:


Neděle 10:30
Sunday 10:30 AM

mše sv. v češtině
holy mass in Czech

Pátek 19.00

Friday 7:00 PM
mše sv. v angličtině
holy mass in English

Není nutné zastavovat kulturní akce                                                                                                September 19.

Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka jsou akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, bezpečné. Ministr vnitra Jan Hamáček přitom dnes řekl, že vývoj epidemie je tak vážný, že nastal čas maximálně omezit sociální kontakty, což znamená zrušit hromadné akce. Podle Zaorálka ale hlavní hygieničkaJarmila Rážová potvrdila, že v zaznamenaných případech nakažených z divadel a podobných kulturních zařízení hygienici neevidují žádná ohniska nemoci. Premiér Andrej Babiš dnes v novinářům v Ostravě řekl, že zrušení hromadných akcí může podpořit, rozhodnutí je ale na ministerstvu zdravotnictví a epidemiolozích.

Hlavní hygienička potvrdila, že v evidovaných případech z divadel apod. neeviduje hygiena žádná ohniska. Akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, jsou bezpečné.“ napsal Zaorálek na Twitteru.

„Jediná metoda, která funguje na ten virus, je omezení kontaktů a zkomplikování předávání si nákazy,“ řekl dnes Hamáček. Podle něj je potřeba udělat co nejrazantnější opatření, která zamezí šíření viru, ale nezhroutí ekonomiku. „To znamená, povinnost nošení roušek i na hromadných akcích, asi v této fázi a v tomto počasí nemá cenu zavádět roušky plošně venku, to by přišlo, kdyby se trošku ochladilo. Určitě omezit hromadné akce, zvážit, jestli je nutné držet dál fotbaly, hokeje a tak dále,“ uvedl. Podle Hamáčka je nutné omezit potkávání se zejména v rizikových místech jako je Praha a střední Čechy.

Podle epidemiologa a vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly lze čekat, že příští týdny bude tři až čtyři tisíce nově infikovaných za den. Dnes řekl, že situace by se měla zlepšit za tři týdny, kdy se projeví současná opatření. Křivka nakažených by mohla začít klesat.

Podle vyjádření Hamáčka je nutné se „za každou cenu“ udržet pod 120.000 nakaženými, aby systém nekolaboval. Za fatální chybu označil pak to, že se odkládalo znovuzavedení roušek.

V celém Česku je již zakázaná většina vnitřních hromadných akcí na stání pro více než deset lidí. Restaurace, bary nebo kluby mají omezenou otvírací dobu a zároveň nesmí vpustit dovnitř více hostů, než je kapacita k sezení. Kvůli tempu šíření koronaviru se podle nařízení ministerstva zdravotnictví rozšířila ve školách povinnost nosit roušky nejen ve společných prostorách jako chodby či toalety, ale i při výuce ve třídách. Povinnost platí pro druhý stupeň základních škol, střední a vysoké školy.

Trudeu's help for farmers - Praying for rain!                                                         June 15.

Despite unprecedented spending to support various industries during the pandemic, farmers in Ontario claim the Trudeau government has left farmers without any help. The Chair of the Grain Farmers of Ontario Markus Haerle is shocked that the Trudeau government appears unwilling to address the plight of farmers.
“We have shown the government the clear indicators of the coming crisis for Ontario’s grain farmers, but they continue to deny that there are struggles in this industry. The lack of support and continued oversight is frankly flabbergasting,” Haerle said in a statement.
Grain Farmers of Ontario recently launched a campaign asking the government to alter existing programs to assist farmers during the pandemic. Haerle told True North that many grain farmers in Ontario will lose 35-40% of their income this year. For many farmers, such a loss would force them to stop farming altogether.
In May U.S. President Donald Trump announced $22 billion in support for struggling American farmers, including $19 billion in direct aid.
Haerle says Canadian grain farmers cannot compete with their American counterparts when they are not receiving any assistance.
“Almost two-thirds of Grain farmers in Ontario are worried they cannot survive this downturn, and Justin Trudeau doesn‘t care,” he said.
Whole Grain Farmers of Ontario says Premier Doug Ford has been a strong advocate to the federal government on behalf of farmers, but their concerns have not been taken seriously by Ottawa.
Farmers have also been hurt by the carbon tax, which the Trudeau government to raise by 50% in April.
Agriculture Minister Marie-Claude Bibeau downplayed the impact of the carbon tax had on farmers, saying the average carbon tax bill was $210-819. Where she gets het numbers? Many commercial grain farmers have paid over $10,000 as a result of the carbon tax so far, with some paying over $2,000 per month. So, it is lie after lie and inability to govern. Vote Liberal!

Opět si lžeme?                                                                                  June 10.

Většina redaktorů umí obrátit informace. Toto “uměni” se od zvolení Trumpa presidentem neustále zlepšuje a pomalu dostává galerijního mistrovství, kdy se prakticky všechno převrací a upravuje tak, aby se to současným aktivistům v politice  líbílo a jejich počínání je čím dál zřejmější. Včerejší záběry z pohřbu mučedníka Floyda, vypadaly rétorikou komentátorů stejně, jako když zemře někdo velikosti Martina Luther Kinga. Tim nechci zlehčovat zabití člověka. jenže když Floydovy spolužačky plakaly, protože celý život nepotkaly nikoho laskavějšího... Fakt je, že  zpravodajství není objektivní, protože těhotná žena, na kterou Floyd mířil pistolí při loupežném přepadení, ho jistě jako laskavého člověka neviděla a tak média skutečnou situaci zaměrně zamlčí a pak zkreslují. Zorientovat v tom množství polopravd, lží a manipulací je další část “umeni”. Nakonec ale pravda vyplave na povrch. Jenže další pravda je že to vezme čas a dá to práci a tak po čase už málo lidí zajímá, co se opravdu stalo a svět žije v puvodnii lží. My co jsme vyrůstali v socialistickém diktátu umíme asi lépe rozeznat dnešní "pravdy”, nejen proto, že jsme ve lži žili ale také většina z nás zná historii. Dnes se historie neučí a to vidíte na konversaci s mladší generací. Číli jediné co dneska víme je, že když zabiji člověka bude pro protestující "stuff for free".                                                                                       Lado Frank

Metropolitan Opera                                                                                                                 June 1.

We regret to inform you that the Metropolitan Opera has made the difficult decision to cancel the first few months of the 2020–21 season, based on current information regarding the ongoing health crisis. The new season is now scheduled to begin on December 31, 2020, with a special gala performance, the details of which will be shared at a later date.

Mozart’s Die Zauberflöte and Don Giovanni will be performed in revivals of the existing productions, rather than the previously announced new stagings by Simon McBurney and Ivo van Hove. These productions, as well as the previously scheduled new productions of Verdi’s Aida and Prokofiev’s The Fiery Angel, will be rescheduled for premieres in later seasons.

In anticipation of changing audience expectations, the Met has moved up its evening curtain times to 7PM whenever possible and shortened the running time of Handel’s Giulio Cesare from four and-a-half hours with two intermissions to three-and-a-half hours with one intermission.

The season will now include additional performances of Puccini’s La Bohème, Bizet’s Carmen, and Verdi’s La Traviata during the month of February, when the house was previously scheduled to be dark. For scheduling reasons, the revival of Berg’s Lulu has been canceled and will be replaced by additional performances of Rossini’s Il Barbiere di Siviglia.

Starting Thursday, June 18, at 10AM, Members at the $150 Guild Supporting level and above will have exclusive access to priority tickets to the newly added performances before tickets become available to the general public on Monday, June 22. To offer maximum flexibility, exchange fees will be waived for all tickets purchased in the 2020–21 season. 

For more information about the revised season, please visit metopera.org/2021updates or call Met Customer Care at 212.362.6000 Monday through Friday, 10AM to 6PM.

Please be aware we are currently experiencing a very high volume of inquiries and long wait times in our call center. Thank you for your patience, support, and understanding during this uncertain time.                                                                                                                       Sincerely, Gillian Brierley

Assistant General Manager, Marketing & Communications

Lžeme a lžeme a na pána Boha zapomínáme                                                    May 31.

Jak říkal pan farář Miller ve Vídni v 80-letech: "Lžeme a lžeme a na pána Boha zapomínáme". Demokracie se praktikuje po dlouhou dobu tak, že její kritici nemohou poukázat na špatnosti, které se v této společnosti existují a nově se vytváří. Levicová a ultra-levicova křídla demokratických stran řeší ten samý problém, který řešili a pořád řeší jejich komunističtí kolegové, už celé století. Oni pánové z pravice taky nejsou nejpravdomluvnější, jenže pravice nemá tolik ideově rozlišných frakcí jako její demokratikcti rivalové. Čili jak to udělat aby se “vlk nažral a koza zůstala cela”? Ano, bude se lhát a lhát; a budou se pronásledovat, všichni kdo s námi nesouhlasí a nebo na tu lež přijdou, pozavíráme a nebo je jinak umlčíme.

Podle známé fráze "Kdo nejde s námi jde proti nám", stranické schůze a porady posledních let připomínají inkviziční procesy a média, která jsou ve větší míře levicová, reportují vymyšlené zprávy a nebo překrucují ty co se staly a tím vědomě lžou. Média přestaly totiž oznamovat zpravodajství, ale staly se aktivisty levicových stran.

Komunisté vždycky lhali. Lež je jejich dorozumívací jazyk. Z tohoto důvodu je lež velice důležitá a politicky prospěšná. V poslední době, ultra levicoví se dostali do nevyšších sfér demokratické politiky a obsazují její ovládací mechanismy, to znamená, že tím v rámci pokřivení politické kultury se lež se stává normou. Dialektika, jako vedení diskuze, přestala existovat a to ať už se argument potvrzuje nebo vyvrací. Bolševici, udělali z dialektiky dialektický materialismu a postupně vyhlásili jejich učení za jediné správné učení na světě, a tím vytvořili univerzální právo na lež. Komunisté nenáviděli USA už jen z principu jejich existence a nikdy nezapomenou připomenout, že USA mohou za všechno zlo na Zemi. Lži potom daly základ nové uměle vytvořené světové historii.

U nás, komunistům nevadilo do nich vložit i naprosté protiklady; katolický kněz Jan Hus byl vydáván za pokrokového reformátora a po jeho upálení začalo vypalování a vyvražďování celých měst Husity, což bylo prezentováno jako šíření revolučních myšlenek. Na Slovensku museli sáhnout po lupiči a vrahovi Jánošíkovi, co by prototypu proletářského odbojáře. Komunistické dějiny stojí na vraždění, které je označováno jako šíření revolučního pokroku. Takových příkladů je v dějinách lidstva mnoho. Nezpomente, že historie se opakuje.                                                                                                                                                                Lado Frank

Divadlo Broadway v Praze začalo hrát.     May 30.

Vážení diváci, věnujte prosím pozornost následujícím informacím které se týkají "Koncertů pro 100", které dnešním dnem začínají. Divadlo Broadway pro vás otevíráme v 18,40 h. Prosíme, abyste svá
ústa a nos chránili po celou dobu v našem divadle, rouškou. 

U vchodu vám bude změřena teplota (v případě vyšší než 37° C nebudete do prostor Divadla Broadway vpuštěni), k dispozici jsou vám také dezinfekční přípravky. Prosíme, neshlukujte se ve společných prostorách (foyer) 
a usaďte se pohodlně na svá místa podle zakoupených vstupenek....Timto oznámením začala postcoronova éra divadle Brodway v Praze. Koncertní šňůru zahájil zpěvák Michal David 
a den na to pokračoval Marián Vojtko.
Fotky nám poslal znamý fotograf a kamárad Fanda Jirásek


Nikdy jsem nerozuměl konceptu marxistických teoretiků,                               May 13.

že fašismus je poslední fáze imperialismu. Z pravidel nacismu nebo nacionálního socialismu se dozvíme, že jedná se o levicovou formu vnucení národu “dobra”. O tom dnešní historie levicových stran vám může povídat, ale asi se tím chlubit nebude. “Myšlenka sociální rovnosti jest tak jednoduchá jako Kolumbovo vejce.” jak by nám vysvětlil Švejk. Socialisté 19.století, kteří pochopili, že sociální spravedlnost, čili “Rovnost, svornost, bratrsví”, původní heslo Velké francouzské revoluce, se dá uskutečnit jedině pomocí centrálně řízeného státu. Centrálně se stát může řídit jen za pomoci diktatury. Diktátorem se může prohlásit lídr jen v případě přímého ohrožení státu. (Hurá, funguje to! Máme společného nepřítele a to je Corona virus, který je dnes nepřítelem a náš Justin Trudeau začal provádět svoji diktátorskou agendu; t.j. nařízení bez účasti parlamentu, nebo prosazuje své návrhy na nové zákony, které Kanadu a kanad’any neposílí, ale posilí jeho levicové kamarády a globalisty).

Zpět na téma. Německý nacionální socialismus byla čistě levicová akce a už z původních programových ideích z 20. let, kdy začalo ve jménu lidu, vyvlastňování půdy, zahraničního velkokapitálu, obchodních domů a bank. To že neznárodnili továrny mělo svůj důvod v tom, že stejně měly nařízeno co mají vyrábět a za kolik a tím vystupovala jako alternativa bolševickému socialismu, ale dělník byl postaven společenský na úroveň ředitele nebo majitele fabriky. Rozdíly mezi marxistickým a nacionálním socialismem jsou v praxi minimální, oba také vychází ze stejných základů a ideí. Společnými znaky obou ideologií jsou: Jeden vůdce, jedna pravda, jeden lid, jeden názor, jeden cíl, společný nepřítel, společný boj.

..a teď mi vysvětlete, že to je jinak.                                                                                                                                          Lado Frank

Biden v sexuálním skandálu                                                                        May 3.
... a demokraté a většina medii byla potichu. Joe Bidena, demokratického kandidáta na prezidenta obvinila jeho bývalá asistentka Tara Readeová, že ji v roce 1993 obtěžoval, a dokonce jí prstem pronikl do vaginy. Mainstreamoví reportéři konečně po peti tydnech ověřili výpověď Tary Readeové, někdejší stážistky Joa Bidena, která obvinila prezidentského kandidáta ze sexuálního útoku.
Tara Readeová byla jednou z osmi žen, které jiz loni vystoupily s vlastními zkušenostmi s Bidenovým pověstným narušováním osobního prostoru druhých a podivným zvykem dotýkat se cizích žen i dětí, těsně je objímat nebo líbat do vlasů. Mělo stát už v roce 1993.
Představitele hnutí MeToo ze zakrývali Bidenův skandál a až v posledních dnech se nicméně ukázalo, že alespoň reportéři z New York Times, Newsweeku a Associated Press se v snažili na případ poukazat.
Mezi tim se objevila další “výpoved”, záznam telefonátu matky Readové na show Larryho Kinga, hvězdy legendární politické talk show na CNN, která se vysílala v letech 1985 až 2010. Matka se v telefonátu ptá na radu, co poradit její dceři, která narazila při práci pro významného politika na nějakou špatnost, a přitom nechce dotyčného skandalizovat přes tisk. Readeová už dříve říkala, že matce o napadení řekla, ta ale v roce 2016 zemřela a na telefonát se témeř zapomnělo. Mainstreamova media ověřili výpověď Tary Readeové, někdejší stážistky Joa Bidena a jejich zjištění by letos mohly být Bidenovi osudným. Uvidime co se bude dít.                                                                                                                                               Lado Frank

Divorce Agreement                                                                                                   April 23.

Dear American liberals, leftists, social progressives, socialists, Marxists and Obama supporters, et al:

   We have stuck together since the late 1950's for the sake of the kids, but the whole of this latest election process has made me realize that I want a divorce. I know we tolerated each other for many years for the sake of future generations, but sadly, this relationship has clearly run its course. Our two ideological sides of America cannot and will not ever agree on what is right for us all, so let's just end it on friendly terms. We can smile and chalk it up to irreconcilable differences and go our own way.

Here is our separation agreement:

   Our two groups can equitably divide up the country by landmass each taking a similar  portion. That will be the difficult part, but I am sure our two sides can come to a friendly agreement. After that, it should be relatively easy! Our respective representatives can effortlessly divide other assets since both sides have such distinct and disparate tastes.


--We don't like re-distributive taxes so you can keep them.

--You are welcome to the liberal judges and the ACLU

--Since you hate guns and war, we'll take our firearms, the cops, the NRA, and the military.

--We'll take the nasty, smelly oil industry and the coal mines, and you can go with wind, solar and bio-diesel

--You can keep Oprah, Michael Moore, and Rosie O'Donnell. You are, however, responsible for finding a bio-diesel vehicle big

   enough to move all three of them.

--We'll keep capitalism, greedy corporations, pharmaceutical companies, Wal-Mart, and Wall Street.

--You can have your beloved lifelong welfare dwellers, food stamps, hippies, druggies, and illegal aliens .

--We'll keep the hot Alaskan hockey moms, greedy CEOs, and rednecks

--We’ll keep Hannity, Carlson, and Bibles, and give you NBC, CNN, ABC, CBS, and Hollywood

--You can make nice with Iran and Palestine and we'll retain the right to invade and hammer places that threaten us.

--You can have the peaceniks and war protesters.

--When our allies or our way of life are under assault, we'll help provide them security.

--We'll keep our Judeo-Christian values.

--You are welcome to Islam, Scientology, Humanism, political correctness and Shirley McClain. You can also have the UN. but

   we will no longer pay the bill.

--We'll keep the SUV's, pickup trucks, and oversized luxury cars. You can take every Volt, Tesla, and Leaf you can find .

--You can give everyone healthcare if you can find any practicing doctors.

--We'll keep "The Battle Hymn of the Republic" and  "The National Anthem."

--I'm sure you'll be happy to substitute "Imagine," "I'd Like to Teach the World to Sing," "Kumbaya “or” We Are the World."

--We'll practice trickle-down economics and you can continue to give trickle up poverty your best shot.

--Since it often so offends you, we'll keep our history, our name and our flag.

Would you agree to this?   If so, please pass it along to other like-minded liberal and conservative patriots and if you do not agree, just hit delete.   In the spirit of friendly parting, I'll bet you might think about which one of us will need whose help in 15 years .

Sincerely,

John J Wall

Law   Student and American!

P. S.  Also, please take Ted Turner, Sean Penn, Martin & Charlie Sheen, George Clooney, Barbara Streisand, and Jane Fonda with you.

P.S.S And you won't have to press 1 for English when you call our country.

Maďarsko oficiálně oznámilo                                                                                    April 16.

OSN, že odstupuje od globálního kompaktu pro migraci. V záplavě informací z medií, kdy jsme dennodenně zahlceni curvavirusem, málem nám utekla jedna opravdu dobrá zpráva a to z 12. 3. 2020 z Maďarska. Naše mediální žumpy by o ní nejspíš taktně pomlčely i kdyby tu žádný virus nebyl. Rádi toto informační vakuum zaplníme. Je dobré vědět, že ne všude ztratili zdravý selský rozum.
Maďarsko oficiálně oznámilo OSN, že odstupuje ze schvalovacího procesu globálního kompaktu pro migraci. Oznámil to maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto. Ten řekl, že se ukázalo, že pozice Maďarska a OSN ve věci migrace jsou neslučitelné. “Maďarsko udrží svou pozici a žádná globální organizace to nemůže změnit.” “Vnímáme migrační proces z jiné perspektivy. OSN věří, že migrace je nevyhnutelná, výhodná a měla by se podporovat. Maďarsko je proti tomu přesvědčeno, že migrace je nebezpečím pro pro něj a Evropu. Cílem OSN je migraci podporovat, cílem Maďarska je jí zastavit. Podle Maďarska je úmluva o migraci špatná a zvýhodňuje pašeráky, kteří díky ní získají více “zákazníků”. Budou jim totiž moci tvrdit, že v rámci úmluvy OSN budou přijati.
Pozice Maďarska říká, že je nepřirozené měnit populaci kontinentu a svět by se měl naopak snažit migraci zastavit. Je nemyslitelné, aby Maďarsko požadavky OSN plnilo. Mezi ně patří i uznání toho, že přechod hranic je lidským právem, a nikoliv bezpečnostním rizikem.
Vzhledem k tomu, že se vedle Maďarska hovorů OSN odmítly účastnit i USA, a pochybnosti vyjadřují i další státy, je nepravděpodobné, že by odstoupení mělo pro Maďarsko nějaký negativní dopad.                                                                                                                                  J.

Slavný režisér Kusturica o civilizaci, kterou potrestala smrt                                  April 12.

Každá děvka mohla radit z televize, zatím co vědec byl placen jako řidič kamionu
Srbský režisér a hudebník Emir Kusturica v komentáři pro server Iskra tvrdě zkritizoval postoj a hodnoty naší civilizace před příchodem nemoci covid-19. Za rozšíření nákazy prý mohla zejména naše beznaděj nastavená uspořádáním našich životů. „Každý sportovec nebo herec, který se předváděl, byl důležitější než vědci, virologové, onkologové. Každý, kdo hřměl neslýchaným bohatstvím, se stal filosofem a ekonomem, každá populární děvka v televizi nám říká, jak uspořádat svět, jak uspořádat rodinný život,“ kritizuje.

Kusturica tvrdí, že v minulosti se nehovořilo o nemorálnosti. „Ať už je cokoli vpuštěno do vašich domovů pomocí obrazovky klepnutím na dálkový ovladač, jste svědkem přispívajícím do globalizovaného undergroundu. To vše v době, kdy je lidská nemorálnost předpokladem úspěchu, v době, kdy zapadá slunce civilizace, které jsme obdivovali až do včerejška,“ napsal.
„Všichni ti hosté na obrazovce jen podvodníci, prostitutky, které legalizovaly tuto konstrukci, politici, kteří jediné, co pro svět udělali, je to, že zbohatli, a nakonec z tohoto světa pochází jen koronavirus,“ pokračoval režisér. 

Naši beznaděj prý ukazují oba dva možné scénáře vzniku pandemie; tedy buď rozšíření se uměle vyrobeného viru – či scénář, že nákaza začala kvůli zkonzumování netopýra. „Byli jsme infikováni už dávno. Nejsme dospělí, naše děti a vnoučata žijí v době, kdy je důležitější, co říká sportovec nebo herec, ne doktor PhD, který ví, o co jde, virolog, který nemohl najít vakcínu, protože byl placen jako řidič kamionu,“ poznamenal.
Odsoudil, jak společnost, místo naslouchání radám od vědců, se zaměřovala na poslouchání rádoby osobností: „Zdálo se, že to byla globální civilizace, která je schopna udělat cokoli – a nyní jsme svědky toho, že nemůže dělat nic. Každý sportovec nebo herec, který se předváděl, byl důležitější než vědci, virologové, onkologové. Každý, kdo hřměl neslýchaným bohatstvím, se stal filosofem a ekonomem, každá populární děvka v televizi nám říká, jak uspořádat svět, jak uspořádat rodinný život.“

A Kusturica konstatuje, že za to, že jsme si dříve neuvědomili potřebu vědců a že bohatství nedokáže vše, nyní poneseme následky: „Ve světě, kde je realita hanebná, podívaná je sakrální, kde vědci nemají místo, budeme potrestáni smrtí, protože jsme dříve neměli sílu uvědomit si, že bohatství nedokáže všechno, a věřili jsme v tuto lež.“

Parlamentni Listy

Frekvence 5G                                                                                                April 11.

Někteří doktoři říkají, že něco takového nikdy neviděli, že lidi umírají na nedostatek kyslíku, případně postupné selhání slabších orgánů z nedostatku kyslíku, ale že to není jako normální zápal plic. Spíš jako výšková nemoc. Teorie zní, že atomy kyslíku se frekvencí 5G (60Ghz) nějakým způsobem energizují a to že blokuje jejich vstřebávání hemoglobinem v krvi, nebo metabolizmus v buňkách. Fakt je, že telekomy si těch 60Ghz vybrali záměrně, právě pro to přejímání 98% vysílané energie kyslíkem, protože to tlumí lokální interferenci signálů (viz odkaz). Ovšem zdůrazňuji, že dopad na zdraví je zatím jenom teorie, která je nicméně velmi podezřele cenzurována. Videa s miliony diváků zcenzurována na YouTube, atd.

Veškerá historická zkušenost s cenzurou je, že to co se tvrdě cenzuruje je většinou pravda. Osobně si beru ponaučení, že je to buď pravda, anebo že je cenzura kontraproduktivní, protože tohle se šíří jí navzdory.                                             Pavel Chrastina

https://scientists4wiredtech.com/wireless-at-60-ghz-has-u…/…


WHO agentura OSN situaci kolem šíření koronaviru „zbabrala”                                April 9.

Donald Trump pohrozil Světové zdravotnické organizaci (WHO) pozastavením plateb z amerických fondů, což zdůvodnil tím, že tato agentura OSN situaci kolem šíření koronaviru „zbabrala”. Na Twitteru o WHO napsal, že je pročínská a že na začátku pandemie vydala špatné doporučení.
Trump WHO vyčetl především to, že špatně radila, co se týče zákazu cestování z Číny do USA. Když cesty zakázal, kritizovala ho za to. WHO na konci ledna státům doporučovala, aby nezavíraly hranice.
Naznačil také, že WHO zadržovala informace o pandemii, kterou měla vyhlásit mnohem dříve. Kritika na WHO se snesla už dříve. Například kvůli tomu, že otálela s vyhlášením pandemie. Jasno pak neměla ani ohledně používání roušek. Napřed uvedla, že to nemá význam, a pokud je lidé neumí nosit, mohou být i škodlivé. Pak její zástupce otočil a uznal, že doma šité roušky jsou dobrý nápad. Čili jak je vidět president Trump má zase pravdu. WHO jsou politické figury, které mají se zdravotnictvím asi málo společného.                                                                                                                                                                                                                                                                                      Lado Frank

Kytarista John “Bucky” Pizzarelli                                                                   April 4.

Co je to za rok? Legendy nám odcházejí. 1 dubna zemřel na komplikace s Corona virusem legendární kytarista John “ Bucky” Pizzarelli ve věku 94 let. Pizzarelli patřil k elitě světových kytaristů, bez kterých si můžeme těžko představit současnou jazzovou scénu. Začal hrát ve když mu bylo 17 s Vaughn Monroe dance band. V roce 1952 se stal stálým muzikantem pro NBC a později od roku 1964  byl jednou z hvězd “Tonight Show”Johny Carsona. V jeho portfoliu najdeme všechna jména tehdejšího jazzového nebe. V osmdesátých letech začal hrát také se svým synem Johnem Pizzareli a hrál a vystupoval do svých 90. let

Lado Frank


Právě jsem se zamyslel kam jsme to dopracovali,                                       March 23.

kamarád mi napsal:

"Je patnáctého března 2020 téměř dvacet hodin. Dnes jsem se krom podrobných zpráv o postupu koronaviru dočetl, jaký má Denisa GROSOVÁ krásný přímo exluzivní zadeček, který ukazuje na dovolené na Zanzibaru. Dále pak, že Kristýna AGILÉRA si musí přilepit bradavky, aby jí neklouzaly z podprsenky. Ve Španělsku proběhla demonstrace za odsouzení zrůdného sexistického pohledu na svátek MDŽ. Zpráva dne je pak sdělení, že hinduisté pijí kravskou moč jako prevenci před nákazou koronavirem. Ještě mnoho dalších velmi důležitých zpráv, které mne vskutku zaujaly, a bez nichž bych se jistě cítil být ochuzen a trapně neiformován. Nicméně, že je dnes patnáctého března, tedy den, kdy nás v roce 1939, bez jakékoli reakce západu, obsadilo Hitlerovské Německo a vymazalo z mapy Evropy zbytek Československa, to jsem si nikde nepřečetl. Všechny ostatní zprávy byly jistě mnohem zajímavější a co do potřeby informovanosti i důležitější. Napadá mě jedno starší úsloví:  "Národ, který si neváží vlastní minulosti, si děje v ní prošlé bude nucen prožít znovu. "Kde jste Češi, vy kdysi hrdý národe? Ani se mi nechce to místo jmenovat ..."                                                                                                                                                                                                                      Uncle Pedro

   

Country legenda Kenny Rogers                                                                               March 21.
V pátek odešel americký zpěvák, kytarista a fotograf Kenny Rogers bylo mu 81 let. Některé jeho písně u nás nazpíval s českými texty Pavel Bobek.
Proslavil se později až po roce 1976 kdy se rozhodl pro sólovou dráhu. Hity jako Coward of the County, The Gambler a Lady a Islands in the Stream, duet s Dolly Partonovou je stále jedna nejprodávanějších country písní .
Jeho nahrávek prodalo přes 100 milionů kusů, a tím se stal jedním z nejúspěšnějších muzikantů. Rogers byl v roce 2013 uveden do Country Music Hall of Fame, v témže roce vydal i poslední album.
Kenny Rogers se kromě hudební a televizní kariéry věnoval také podnikání, po vrcholu své slávy v 90. letech minulého století například otevřel vlastní řetězec s rychlým občerstvením Kenny Rogers’ Roasters. Zemřel doma v Sandy Springs v Georgii.                                        Lado Frank

Klikněte na video a uvidíte zajimavý film o jejím životě

Kmotra rock'n'rollu Rosetta Tharpe                        March 19.
Sister Rosetta Tharpe, se narodila 20. března 1915 vynikajicí i když u nás málo známá americká zpěvačka a kytaristka. Pravděpodobně proto, ze hrála především rock'n'roll a to se u nás v době její slávy nenosilo.
Veřejně vystupovala od dětství a od šesti let zpívala se svou matkou v kočovné evangelické družině, proto sister Rosetta Tharpe. Své první nahrávky spirituálů nazpívala koncem třicátých let. Její verze spirituálu Down by the Riverside byla tak uspěšná že tuto nahrávku Knihovna Kongresu zařadila do seznamu National Recording Registry.
V roce 1951 se potřetí provdala za manažera Russella Morrisona. Při této příležitosti uspořádali novomanželé koncert na Griffith Stadium ve Washingtonu, na který přišlo více než 20 000 platících diváků. Koncert byl zaznamenán a vydán na gramofonové desce.
V letech 1958-1960 podnikla velká evropská turné. V roce 1964 se zúčastnila spolu s dalšími bluesovými hvězdami jako Muddy Waters, Otis Spann, Sonny Terry and Brownie McGhee britského turné The American Folk-Blues, and Gospel Caravan. Jeji putovani Evropou melo nesmirny a bezprostřední vliv na začínající rockové a bluesové hudebníky, jako byli například Keith Richards, Jeff Beck, Eric Clapton a jiní. Její písně nahráli mimo jiné Johnny Cash, Elvis Presley, Led Zeppelin, The Staple Singers, Nina Simone, The Paul Butterfield Blues Band, Van Morrison a Grateful Dead. Bruce Springsteen odkazuje ve své písni Land of Hope and Dreams z roku 1999 na Rosettin gospel This Train.
V roce 1970 omezila kvůli mrtvici a  amputaci nohy veřejné vystupování. Zemřela o tři roky později ve věku 58 let.
Kmotra rock'n'rollu byla roce 2007 uvedena do Blues Hall of Fame v Memphisu a roku 2018 byla uvedena do Rock & Roll Hall of Fame v Clevelandu.                                         Lado Frank                

Petr Hampl

Proč vítězí čmáranice nad poctivým uměním?           March 15.
Není to trend jenom posledních let, ale minimálně půlstoletí. Místo umění převládají tu čmáranice, tu vychrstnutá barva, tu hromada sádrových trpaslíků nebo dokonce „konceptuální umění“ umění spočívající v tom, že se obnažuje 200kilová dáma s extrémně neforemným tělem. Ti lidé zešíleli! Dekadence! Tohle se přece nemůže nikomu líbit!
No však se to taky nikomu nelíbí. Někteří to však musí předstírat. A pro nás ostatní je zajímavý případ k pozorování. Lze na něm ilustrovat mechanismy způsobující rozpad naší civilizace, píše Petr Hampl v komentáři pro www.Prvnizpravy.cz:
Původně objednávala umění církev a později bohatí lidé. Nejdříve šlechtici a měšťané, později bankéři a továrníci. Často se projevovalo určité napětí mezi umělcem a tím, kdo platil. Umělci by raději dělali zajímavé a neobvyklé věci, objednatelé chtěli to, na co byli zvyklí. Ale udrželo se společné vnímání toho, co je umění.
Dnes může „umělec“ klidně vytvořit naprostý paskvil, kterého by si za starých dob nikdo nevšímal. Záleží jenom na tom, jaké patří skupině, kde má známé, s kým udržuje kontakty, s kým dělá kšefty a s kým sdílí lože. Když zvládne tuto klíčovou část své práce, kupují od něj národní galerie či prestižní galerie financované největšími korporacemi. Vzniká vlna, kdy se kritici navzájem ujišťují o úžasnosti díla. Kritika je nepřípustná, případný šťoural riskuje vyvržení z komunity vyvolených. Zvláště, pokud autor do díla zamontoval slogan o méněcenných čecháčcích nebo právech uprchlíků. Potom je naprosto samozřejmé, že jen zavrženíhodný fašista může něco tak vznešeného kritizovat.
Jakmile je dílo etablováno, je už všechno snadné. Žádný příslušník „kosmopolitní elity“ se totiž neodváží položit otázky typu „Líbí se mi to?“, „Cítím se příjemně v místnosti, kde něco takového visí?“, „Není to docela obyčejná matlanina?“ To jsou otázky pro Zemanovy voliče. Korporátní manažer, politik či novinář myslí disciplinovaně. Když pochopí, že má obdivovat kus lejna, bude obdivovat kus lejna. A chápe velmi rychle.
Když Marcel Duchamp vystavil před 100 lety na umělecké výstavě obyčejný pánský pisoár, byl z toho skandál. Dnes by žádný skandál nebyl, nikdo by se neodvážil protestovat.
Samozřejmě je to celé závislé na tom, že tento systém destrukce umění bude někdo financovat – daňoví poplatníci, korporace a velkozloději typu Bakaly. Pokud by se národní galerie vrátily ke svému poslání, jímž je povzbuzování vlastenectví a povznešení ducha, čmáranice by rychle vymizely.                                                                                                                napsal  Petr Hampl


Jan Vyčítal naposledy...                                                                                 March 8.

Náš kamarád a přitel našich webových stránek , fotograf Fanda Jirásek nam poslal jedny z posledních fotek na kterých je Jan Vyčítal...

Osmý březen,                                                                                      March 7.

je v posledních letech světová oslava rovnoprávnosti žen ve společnosti. Začalo to odvahou patnácti tisíc amerických švadlen, které 8. března 1908 v New Yorku vyšly do ulic, aby demonstrovaly za volební právo žen, lepší pracovní podmínky a zákaz práce dětí. Demonstrace 8. března 1908 je také známá pod heslem "chléb a růže", kdy chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života.
Za 9 let po tom, 8.března 1917 vyšly ženy do ulic v Petrohradě pod heslem "chléb a mír", na památku 2 milionů ruských vojáků, padlých v 1. světové válce a prozatímní vláda poprvé schválila volební právo ruským ženám. Jak dlouho trvalo, než si ženám uzákonily jednotlivé státy volební právo je velmi zajímavé a aby se to nepletlo OSN uznala MDŽ až v roce 1975! Dodnes existují země, zvláště muslimské, jako třeba Saudská Arábie, kde žena nemá skoro žádná práva a je zcela závislá na rozhodování mužů. Saudská Arábie, ale předsedá a vede od roku 2015 Radu pro lidská práva. Tito ochránci mají informovat OSN a veřejnost o porušování lidských práv... To si prostě nevymslíš!                               L.F.

Neuctěné výročí...                                                                                                  March 4.
Před 26-ti lety zemřel jeden z nejcharakternějších českých zpěváků, textařů a skladatelů, který působil také jako novinář a výtvarník. Člověk Kryl, byl velmi obaváný kritik režimů a to proto, že zpíval pravdu. O tom že ho komunisti nenáviděli, je celkem z jeho textů patrné, a když po jeho návratu z emigrace morálně nesouhlasil ve svých textech s Havlem a jeho klikou a opět se stal nepřítelem režimu. Byl to právě Karel Kryl, kdo jasně a naplno odhalil nejen Husákovu normalizaci, ale také i havlistické lži sametové revoluce. Proto se dnes na něj nesmí oficiálně vzpomínat. Jenže my nejsme oficiální média a Karel Kryl byl jedním z nás, emigrant, který měl rád své Česko. Bohužel, v dnešních zprávách nenajdete zmínku o jeho jméně nebo odkazu. Čili dnes můžete dobře vidět, čím se tento havlistický režim liší od režimu Husákova. O Krylovi se pořád mlčí, ticho na všech frontách. Noví vládci a kašpaři režimu opět dostali strach a pro budoucnost ho pro jistotu vymazali z paměti národa.                                                                                                                      Lado Frank

Tanec mezi mistry                                                                             March 3.

Křest knihy indické princezny Alky Hájek ve Slovenském domě... Poznejte neobyčejný, až téměř pohádkový životní příběh princezny, která, ač vyrůstala v Praze, pohlíží na svět kolem nás indickýma očima. Dozvíte se, kudy se život Alky Hájkové ubíral po jejím příjezdu do ČSSR a kdo všechno jí na této cestě provázel. Autorka popisuje své neobyčejné zážitky i ty, které ji pojí společně s mistry svých oborů – Ladislavem Štaidlem, Karlem Gottem, Janem Čenským, Felixem Slováčkem a mnoha dalšími. Naš kamarád Fanda Jirásek nám poslal fotky z křestu jeji knihy

L.F.

Víte, že Fryderyk Chopin...                                                                                        March 1.

se narodil pred 210 lety? Ano, 1. března 1810 v Polsku a jako většina hudebnich geniů opustil rodnou zemi a zil v Parizi, ve Vidni a prozil také nějaky čas v Čechách. Chopin navštívil Čechy několikrát. Roku 1829 navštívil se skupinou přátel při cestě z Vídně do Drážďan Prahu, kterou popsal ve svém dopise rodičům: „Město je celkem pěkné, jak je z hradního návrší vidět, velké, starobylé a kdysi bohaté.“ V Praze se Chopin ubytoval v hotelu U černého koně, kde je dnes umístěna pamětní deska. Z Vídně byl vybaven doporučujícím dopisem, avšak plánovaný pražský koncert se pro Chopinovu trému neuskutečnil. V Praze navštívil konzervatoř a setkal se s jejím ředitelem a take s Václavem Hankou. Zde zhudebnil mazurku G dur v lydickém módu báseň, kterou Hankovi napsali a věnovali jeho přátelé. Mazurka se stala znělkou Chopinova festivalu v Mariánských Lázních. Následně navštívil Teplice a uspořádal koncert na zámku hraběte Aldringena. Teplice navštívil ještě jednou v roce 1835 při cestě z Karlových Varů.
V srpnu 1835 navštívil lázně Karlovy Vary a setkal se zde se svými rodiči. Seznámil se tu také s hrabětem Thunem, který je pozval na svůj zámek v Děčíně. Do deníku dcery hraběte vepsal Valčík As dur, Op. 34, „Děčínský“. Odtud odcestoval do Drážďan a jeho rodiče do Bratislavy. V Karlových Varech je na Chotkově cestě umístěna od roku 1908 Chopinova plaketa.
V létě roku 1836 navštívil Mariánské Lázně, kde se ubytoval nynějším domě "Chopin". Na památku skladatelova pobytu je zde od roku 1960 umístěn Chopinův kámen, vzniklý přepracováním staršího pomníku dvou vladařů.
Chopinův pobyt v Čechách i když v německy mluvících regionech, inspiroval několik českých básníků a prozaiků. K básnickým a novelistickým dílům, korespondencí mezi Chopinem a Sandovou se ve své básnické tvorbě nechala inspirovat básnířka K. Erbová.

Víte, že Chuck Berry...                                                    February 28.

se narodil jako Charles Edward Anderson „Chuck“ Berry v roce 1926St. Louis. Americký kytaristazpěvák a skladatel, jeden z předních průkopníků rock and rollu. S písněmi „Maybellene“ (1955), „Roll Over Beethoven“ (1956), „Rock and Roll Music“ (1957) a „Johnny B. Goode“ (1958) přehodnotil

blues a jeho hlavní prvky na užasny rock and rollový styl s texty zaměřenými na dospívající lidi, s kytarovými sóly, která měla velký vliv na pozdější rozvoj rockové hudby.

Než to pořádně rozjel s kytarou a předvedl svůj „kachní pochod“ v praxi, zapletl se se zákonem. Psal se rok 1944 a on byl odsouzen na deset let za ozbrojenou loupež – odseděl si čtyři roky. Našli totiž s kamarády nefunkční zbraň a napadlo je, že by s ní mohli přepadnout pár obchodů. Pravda je, 6e Barrymu to asi bylo málo a znovu se o něm v souvislosti s porušováním zákona hovořilo v roce 1962, kdy měl nelegálně převést nezletilou mexickou dívku přes hranice. To bylo vážné, stejně jako prohřešek z roku 1979, kdy se zase ocitl před soudem kvůli krácení daní. 

Jeho první hit, prepracovana pisnicka původni „Maybellene“ se prodala více než milion kopií a stala se hitem číslo jedna v rhythm and bluesovém žebříčku. Jeho povedené hity, jako „Johnny B. Goode“, „Maybellene“, „Roll Over Beethoven“, „Rock and Roll Music“, „Sweet Little Sixteen“  a „Brown Eyed Handsome Man“, ho zaradily do Rokenrolová síň slávy již v při otevření v roce 1988 v Clevelandu.

Chuck Berry byl  novátorem nejen ve způsobu hry na kytaru, krátké, rychlé, kytarové riffy, změnily platny styl hudební rytmiky. Berry je hudebně velmi kompetentní zpěvák a byl také vynikajicí textař, který díky srozumitelnému přednesu dokázal přitáhhnout posluchače.

John Lennon to vyjádřil velmi jednoduše: „Když chcete definovat rock and roll jedním jménem, bude to nejpravděpodobněji – Chuck Berry“. Chuck Berry zemřel v roce 2017.                                                 L.F.

O Divadle Broadway                      February 21.

Na místě dnes stávajícího Divadla Broadway bylo v minulých letech provozováno kino známé pod názvem kino Sevastopol, později přejmenované opět na Cinema Broadway, které bylo trvale uzavřeno v roce 1998. Od tohoto roku objekt chátral. V březnu 2001 si celý prostor pronajala společnost Divadlo Broadway, a.s., která ve spolupráci se stavební firmou UNISTA - HALUZA s.r.o. vedenou ing. Vojtěchem Haluzou a společností PRAGOVIA s.r.o. vedenou ing. Květoslavem Hanelem bývalé kino zcela zrekonstruovala a vybudovala zde moderní, třípodlažní divadlo. To bylo v prosinci 2001 zkolaudováno a uvedeno do provozu...

Před 18. lety založil Michal David a Olda Lichtenberg Divadlo Broadway  a Michal David jako první uvedl svůj muzikál Kleopatra. Jubilejní koncert mapoval průřez všemi muzikály které tam byly od té doby uvedeny.

Pozdravy, fotky a text nám zaslal Fanda Jirásek

Valentýnská pohlednice    February 12.

Až uvidite galerii valentýnských pohlednic, jistě budete je chtit poslat svym blizkým.

Pošlete jim odkaz na naši webovou stránku.

www.nocturnesinthecity.com

Čeština a chlast

Jak se říká hezky česky těm, kteří si poněkud více přihnuli?

Elektrikář může být nadrátovanej a soudce jak zákon káže.

Klempíř byl na šrot.

Metař byl nametenej a sládek nachmelenej.

Akademický malíř byl pod obraz a malíř pokojů zmalovanej.

Loutkoherec byl zpumprlíkovanej.

Zpěvák, a že jich bylo, byl zhulákanej.

Letec byl jako bomba, pyrotechnik jako puma.

Kanonýr jako dělo.

Pracovník pneuservisu byl gumovej.

Truhlář byl jako prkno.

Kněz byl jako slovo boží, funebrák tuhej.

Meteorologa nebylo potřeba, ale byl by na mraky.

Veterináře potřeba bylo, a když se vracel z akce, byl jako zvíře.

Boxer byl ztřískanej, kropič zlitej.

Zemědělci ji měli jako vidle.

Zootechnik v JZD byl jako dobytek a řezník jako prase.

February 8

Kovář byl zbušenej.

Kuchař na kaši a myslivec piclej.

Písmomalíř byl často zlinkovanej a lakyrník zlakovanej.

Kominík byl zčazenej.

Sklenář měl okno.

Uklízečka bude na prach. Zaměstnanec autobazaru je jetej,

Dopravář má špičku a pumpař je total.

Zahrádkář by mohl být nakropenej, dřevorubec zrubanej.
Karbaník je zkárovanej. Ortopéd bude zlámanej,

dermatolog koženej, a anesteziolog v bezvědomí.

Pedagog bývá vyškolenej.

Hudebník na moll a entomolog na mol. Flétnista zhvízdanej.

Chmelař je jako žok.

Ajznboňák i tramvaják je vykolejenej. A výhybkář namazanej.

Zoolog má opici. Logicky. Kynolog je jako doga.

Zákazník má nakoupeno.

Řidič je zřízenej a ocelář zkalenej.

a přislo nám e-mailem opomenuté:  Kat je st'atej

Na Českém plese teklo šampaňské proudem,                 February 3.  servírovala se večeře o několika chodech, číšníci nalévali vybraná vína a sál zdobily tisíce čerstvých květů.  Zlatým hřebem večera bylo vystoupení Hany Zagorové, Ondřeje Rumla nebo Olympicu. K tanci hrál BOOM! BAND kapela Jiřího Dvořáka, tedy hudební těleso našich předních pěveckých hvězd – v minulosti doprovázeli třeba Lucii Bílou nebo Karla Gotta Ples uváděli Iveta Vítová a Jan Čenský
Na fotky z této prestižní akce se můžete podívat do naší galerie! Poznáte všechny slavné tváře, které se na ní objevily? Posted 3.February                                                                                          Fotky jsou od Fandy Jiraska

DOBRÝ DŮVOD K OSLAVĚ                               February 1.
V pátek 31. ledna jsem si o půlnoci udělal malou rodinnou oslavu, protože Britové právě vyhráli svou druhou bitvu o Británii s Německem. Tentokrát nemuseli sestřelovat nepřátelská letadla, bojovali „jen“ s intrikami a vydíráním antidemokratického unijního aparátu, v němž mají už delší dobu hlavní slovo především němečtí neomarxisté.
Celé tři roky jsem doufal, že to Britům vyjde, a konečně se to stalo. Navzdory tomu, že Britové dočasně ustupují v tom, že nebudou rušit unijní legislativu okamžitě, ale až později, a nějakou dobu budou ještě přispívat do rozpočtu unie. Na tom všem je vidět, jak formalistický je článek 50 tzv. Lisabonské smlouvy o odchodu členské země z unie, a také proč mnoho kritiků té smlouvy právem tvrdí, že zavání potichu naplánovanou diktaturou.
Málokterá bitva proběhne bez obětí a často je v jejím průběhu nutné nahradit velení, které selhává, takovým velením, které přivede bránící se národ k vítězství. Tohle všechno nám Britové dokázali předvést znovu a příkladně demokraticky. Jsem přesvědčen, že nastává čas, kdy bychom měli i my začít uvažovat podobným způsobem. A netýká se to jen nás. Stejně jsou na tom Maďaři, Poláci a nakonec i Slováci, dohromady přes 64 milionů Evropanů. Navíc je jisté, že by se ke společenství V4 rády připojili i další národy. Čím déle budeme vyčkávat, tím obtížnější bude obnovení národních suverenit našich států.                                                                                                                                    Váš Pavel Chrastina

ZASNĚŽENÁ ROMANCE           January 30.

divadle Broadway v Praze, uvedli 30. ledna večer, muzikal Zasněžená romance. Je to swingový muzikál s hudbou Glena Millera. Dominantní v celé muzikálové shouw je především doba a hudba swingu. Je to muzikálová show plná tance, zpěvu a činohry. 
Příběh kapely, která získá angažmá v Sun Valley i se svou hvězdou Vivian Dawnovou. Všechno běží hladce, až do chvíle, kdy se manager Jarie Allan přizná, že očekává dítě z válčící Evropy a slíbil, že se o něj bude starat celá kapela. K údivu všech ovšem nepřijede dítě, ale už slečna. Hvězda Vivian Dawnová na ni žárlí, urazí se a odjíždí pryč. Situace je velice napjatá, ale vše vyřeší dívenka z Evropy, která hvězdu plně nahradí. Všechny scény jsou samozřejmě proloženy hudbou, tancem, stepem. Učinkoval  orchestr a company Severočeské divadlo Ústí nad Labem.

Fotky poslal náš kamarád Fanda Jirásek

36 nejlepších písniček

Karla Kryla

Zlo vítězí ve chvíli, kdy se začínáme bát.                                                           January 26.

"Strach opět ovládá zemi, která je její největší hybnou silou" konstatoval velvyslanec Německa Walter Koch v  Československu v roce 1921.

Karel Kryl: Země lhostejnost, kniha, kterou nechtěl nikdo vydat.

Cituji ze článku z roku 2012: Zaráží přesností postřehů a skoro až vizionářským odhadem událostí věcí příštích. Karel Kryl se podivoval nad tím, jak je možné, že se po přejezdu hranice nic viditelně nemění. „Hledal jsem nově zasazené stromy a nalézal ty staré, pokácené vichřicí. Snad jsem ty sazeničky přehlédl. Strom roste dlouho…“

„Posílají mě tam, odkud se vždy – byť jen na čas – vracím. Vadím zase … Jen mrtvé ryby plavou s proudem, praví přísloví. Jenže jak sleduji pozorně denní dění, čas ubíhá, čemuž nasvědčuje zostřování politického boje. Ach, kdyby politického. Partajně politikářského…Bavím se, ale není to humor nejpřijatelnějšího druhu. Otírali si o mně hubu. Elévové i novináři, příležitostné psačky plačky, zklamaní samečci, nadšení svazáčci z jakéhokoli svazu“.

S demokraturním davem hysterických Havelek a Havílků, kteří si neuvědomují nic, co jim sametový prezident opakuje týden co týden ve vypůjčených hovorů z Lán, netuší zbla z toho, co jim o demokracii pravil a dosud ze záhrobí tvrdí originál Tomáše Masaryka.“

„Sedm let v Československu a dvaadvacet let v zahraničí se mí kolegové i já pokoušeli udělat cosi pro republiku, jež nebyla republikou, ale protektorátem Moskvy.

„Zavládla tu vstřícná předposranost redaktorů, novinářů, vedoucích rozhlasu a televize. Z jednostranné informační sítě na obou stranách česko-slovenské barikády byly posléze rozníceny gubernijní vášně – závist, nenávist, šovinismus pražský a bratislavský. Klausova slova: Peníze nesmrdí umožnila transformaci bolševického majetku, nakradeného za 40 let – do nového kapitalistického vlastnictví. Staronové struktury prakticky ovládly hospodářství. Závist a nenávist, pěstované po desetiletí, pak tento trend podpořily. Jsme na cestě nikoli k demokracii západního typu, ale ke kapitalismu devatenáctého století.“  

Karel Kryl, jehož vnímavost k různým nespravedlnostem byla velmi známá, pak popsal i to, jak se někdy na sklonku roku 1992 díval na obrázek Ondřeje Němce v Lidových novinách. Zaujal ho komentář pod ním s následujícími slovy: „K atmosféře klidu a tvořivé práce mohou podle mínění přispět i novináři, kterým včera oba pánové poradili, jak zacházet s informacemi, jak je zařazovat na stránky podle důležitosti a jak vybírat titulky.“

„Ujišťuji vás, že na obrázku ale není vyobrazen Gustav Husák s Vasilem Bilakem, nýbrž Václav Klaus s Václavem Havlem. A že se skutečně píše rok 1992 a nikoli 1972…“ 

V doslovu knihy je pak konstatováno, že Krylovy články ukazují, jak mimořádného a vskutku nezávislého politického komentátora v něm česká a slovenská společnost ztratila. Protože upadl i krátce po revoluci opět v nemilost a do nepřízně rozhlasových a novinových redaktorů, neměl Kryl možnost své publicistické texty představit širší čtenářské a posluchačské obci. Dnes je možná více než tehdy zřejmé, jak osobnosti jeho formátu chybějí.

„Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce,“ zpíval Kryl v písni Demokracie z alba Monology. A jak se ukazuje, jeho slova jsou stále aktuální.

„Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou velký partaje se u koryta sejdem,“ narážel dál na poměry v písni, kterou složil v roce 1993. Právě tenhle song je dost žhavým kandidátem na hymnu iniciativy Holešovská výzva, která mimo jiné chce, aby v této zemi mohli obyčejní lidé slušně žít.

Pohřeb politiky moc nelákal...

Ostatně v českých hospodách čtvrté cenové skupiny, si Karel Kryl po převratu roku 1989 tříbil názory. „V Praze to není tolik cítit… Vyjeďte si ven, sedněte si do hospody a poslouchejte. Nadšení a jásotu nad naší situací se nedočkáte,“ řekl Kryl už v roce 1994 v jednom rozhovoru. Po jeho smrti na zádušní mši v březnu 1994 přišlo politiků jen minimum. Nedorazil ani tehdejší prezident Václav Havel. Jediný vyslaný reprezentant Hradu Ivan Medek jen prohlásil: „Karel se mýlil, když se domníval, že ti, které kritizoval, ho nemají rádi.“                 Jan Šinagl

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Takto-psal-Karel-Kryl-o-rozkradani-Havlovi-i-Klausovi-Nikdo-to-nechtel-vydat-226768


Beethoven jako titán?                                                                                January 24.

    Začal jubilejní rok Ludwiga van Beethovena, před jehož koncem, ve čtvrtek 17. prosince, uplyne čtvrtina tisíciletí ode dne, kdy byl budoucí slavný skladatel v Bonnu pokřtěn.Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není. K celoročním připomínkám výročí se provedením Missy solemnis přidala Filharmonie Hradec Králové. I tento koncert – pokolikáté už za všechny ty roky – zpřítomnil opět a mimoděk jednu stálou otázku: jak jeho hudbu chápat. Jako odkaz završitele vídeňského klasicismu, hledajícího nové umělecké obzory a mravní ideály? Nebo jako odkaz bouřliváka, vzpurného bojovníka s osudem?

    Skladbu zamýšlenou pro uvedení arcivévody Rudolfa na biskupský stolec nestačil Beethoven napsat včas, zpozdil se dokonce o několik let. Slavnostní mše, hudba velké duchovní hloubky, vznikala v sousedství 9. symfonie, a to – podobně jako ona – se vznešeným záměrem. Beethoven byl přesvědčen, že je v silách člověka vyvolat v bližních víru. Působení, ve které u své hudby doufal, mělo ovšem samozřejmě přesáhnout církevní prostor. A skutečně ho přesáhlo. Missu solemnis dnes vcelku logicky chápeme jako koncertní, nikoli liturgické dílo.

    Missa solemnis je výjimečné dílo, vzdálené církevnímu mysticismu, vzdálené katolicismu, jak ho známe u Haydna nebo Brucknera. Zapadá to do obrazu skladatele. A ani se to nevylučuje s faktem, že původně uvažoval o skladbě k církevní příležitosti. Ale vymklo se mu to ještě o dost víc. Vždyť i pouhý vnější parametr stopáže překračuje rozměry obvyklé pro mešní kompozice skoro o sto procent… Skladatel byl upřímně věřící a byl hluboce přesvědčen o existenci všemocné božské bytosti, věřil v mravní zákon, ale k církvi jako instituci zachovával zdrženlivost. Zkomponoval mši, která mešní obřady a hudbu k nim daleko přesahuje.

    Kyrie, Credo a Agnus Dei z budoucí Missy solemnis poznalo publikum v metropoli, kde Beethoven žil, v květnu 1824. Označení těchto tří částí slovem "hymnus" souviselo se skutečností, že užití mešního textu nebylo tehdy v Rakousku ve světském prostředí povoleno. První veřejné provedení celé mše se nekonalo ve Vídni, ale paradoxně měsíc předtím v Petrohradu.

    U Beethovena o osmnáct let mladší šlechtic studoval předtím od roku 1804 hru na klavír a kompozici a pro klávesové nástroje sám skládal.  Vyšla tiskem v roce až v 1819.                                                                                                                        Autor: Petr Veber

    Foto: Veronika Paroulková, Lukáš Hurník, Archiv KlasikyPlus, Wikipedia 

    Ve své době skandální film "Extase"                                                                               January 23.

    se vrací do českých jako nejlepší restaurovaný film loňského roku, Snímek Extase Gustava Machatého z roku 1933, který na Benátském filmovém festivalu získal ocenění za nejlepší restaurovaný film roku 2019, byl českým divákům poprvé představen 17. ledna na premiéře v kině Lucerna. Slavnostní večer otevřela pro tuto příležitost složená skladba Jany Vöröšové v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Výsledek digitálního restaurování, které probíhalo v loňském roce pod dohledem Národního filmového archivu, vstoupí do české distribuce 23. ledna 2020.

      Extase byla natočena ve třech jazykových verzích – české, německé a francouzské. Kromě jazyka se částečně lišily i hereckým obsazením, ale originální způsob vyprávění – stejně jako obnažené scény představitelky hlavní role Hedy Kiesler, později v Hollywoodu známé jako Hedy Lamarr – jim byly společné. Národní filmový archiv se rozhodl restaurovat českou verzi, k níž se však v jeho sbírce nedochovaly žádné původní filmové materiály. Restaurátorský tým proto pátral po potřebných filmových materiálech po celé Evropě, aby nakonec použil materiál z celkem šesti zdrojů. Na celý proces dohlížela restaurátorka Národního filmového archivu Jeanne Pommeau. „Nejen úspěch, ale i skandální pověst Extase se podepsaly na filmových materiálech – ty, které se dochovaly, jsou často velmi opotřebené, protože nesou stopy po četných projekcích a cenzurních zásazích. Navíc bývalo mezi promítači běžné, že si na památku z filmových kopií vystřihovali slavnou ‚nahou‘ scénu. Materiály zapůjčené ze zahraničních archivů bylo třeba analyzovat a porovnat, abychom dokázali obnovit českou verzi, jak byla uvedena v kinech před téměř devadesáti lety.“

      Původni premiéra Extase byla 18. ledna 1933 v kině Lucerna, a to s orchestrální předehrou skladby Giuseppe Becceho, "Když jsme se rozhodli objednat novou ouverturu, navázali jsme na dobovou praxi takzvaných promenádních koncertů či suit – předehry k populárním filmům, operetám či jiným dramatickým kusům zpravidla vycházely z notového materiálu díla a měly za úkol diváky seznámit s jeho hlavními motivy a navodit patřičnou atmosféru. Jana Vöröšová vzdává svou novou skladbou hold hudbě Giuseppe Becceho, zároveň ji ale staví do nových kontextů a ukazuje, jak aktuálně může filmová hudba první poloviny dvacátého století i dnes znít,“ říká k orchestrální předehře kurátor hudby a zvuku Národního filmového archivu Jonáš Kucharský.

      Po slavnostní projekci se Extase vrátí 23. ledna 2020 na plátna českých kin. Diváci ji uvidí například v kinech v Táboře, Svitavách, Mostě, Prostějově, Nymburku, Havířově, Třinci, Humpolci či Písku. Díky ocenění z Benátského festivalu je o film velký zájem i v zahraničí – Extasí zahájilo newyorské Museum of Modern Art svou přehlídku restaurovaných filmů a byla součástí četných festivalových ozvěn po celém světě. V nejbližší době ji čekají uvedení například v Berlíně, ve Vídni či v Sydney.

      Redakce Harmonie

      ...víme nyni všechny hudebně-technicko-pikantní záležitosti fimu, ale vlastně o čem je film to jsme se z recenze nedověděli, cili musime ji do kina a shlédnout co téměř před 100 lety byl filmovy scandal.                                                                                                                                                        Lado


      Hudební pocta národnímu nápoji: FOK uvede Pivní oratorium                        January 23.

        Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede 30. ledna koncert věnovaný fenoménu piva. ve Smetanově síni Obecního domu zahraje Pivní oratorium pro sóla, vypravěče, mužský sbor a symfonický orchestr Jana Kučery, který také bude celý večer dirigovat. Role vypravěče se zhostí Jiří Lábus a v sólech se představí sopranistka Barbora Řeřichová a barytonista Boris Prýgl. Účinkovat bude Pražský filharmonický sbor i Kühnův smíšený sbor. Na koncertě dále zazní symfonická předehra Gambrinus Otmara Máchy, oslavující patrona sladovníků, brabantského vévodu Jana I., a vinným protipólem bude suita z baletu Bacchus a Ariadna Alberta Roussela.

        Filosofií skladby je odhalit poetiku spojenou s českým národním nápojem. „Pivní oratorium je jakousi hudební poctou našemu národnímu nápoji, a to ve formě vážné i odlehčenější. S nadsázkou řečeno, chtěl jsem tak trochu pivo rehabilitovat před vínem, coby zdánlivě výhradním nápojem intelektuálů. Pivní společnost máme tendenci spojovat s něčím pokleslým až vulgárním, mluvíme s opovržením o pivním humoru, o pivním břichu, ale to si ten nápoj nezaslouží. Sbíral jsem několik let texty o pivu vhodné ke zhudebnění a většina jich je ze 16. století. Je zde i text z Římského rituálu, kapitola Svěcení piva. Ale je tam i poloha nadsázky a humoru,“ uvedl autor skladby Jan Kučera.

        Ples CZECH TOP 100 na  Žofině                   January 20.

        v sobotu, 18. ledna, proběhl ples, který je jeden z nejvýznamnějších pro firmy České republiky, protože je také výjimečnou příležitostí k neformálnímu setkání zajímavých osobností i k navázání nových přátelských či obchodních kontaktů v krásném prostředí.

        Ples CZECH TOP 100 se každoročně koná v reprezentačních prostorách paláce Žofín a je uznávanou součástí pražské plesové sezóny. Osmý ročník plesu Czech TOP 100 se konal opět na Žofíně, byl opět plný překvapení, podium bylo na druhé straně a Michal Malatný, Maestro Adam Plachetka hned na záčátku zpivali mezi lidmi dále zpivali Jan Smigmator,  Anička Slováčková, Dasha a jeho big band dirigoval Felix Slováček.  O půlnoci tombola  a po půlnoci Chinaski a Malatný zpívali už v rokerském. Ples navštivilo celkem přes 500 hostů, nejůspěšnějších českých podnikatelů.

        Palác Žofín je novorenesanční památkově chráněnou budovou, která se nachází na Slovanském ostrově. Jak v minulosti tak v současnosti byl významným dějištěm kulturního a společenského života Prahy.

        Kdy a kde jinde se tolik osobností sejde bez myšlenky na pracovní povinnosti, na výrobní, obchodní či finanční problémy, kdy a kde jinde se lze uvolnit, odložit starosti a jen se dobře bavit? Příjemný večer se zajímavými lidmi...       Text a Foto Fanda Jirásek


        Víc než o hudbu nám šlo o příběhy                                                                                  January 19.

        říká tvůrce seriálu o českém jazzu Martin Kratochvíl. Od minulého týdne vysílá ČT art každý pátek nový dokumentární seriál Příběhy českého jazzu. Jeho hlavním tvůrcem je Martin Kratochvíl, sám známý český jazzový muzikant a skladatel.

        LN: Protagonistou prvního dílu byl Jiří Stivín. To znamená, že chronologicky nepostupujete.
        Ne, naše vyprávění stojí čistě na příbězích: „Máš příběh – budeš tam. Nemáš příběh – nebudeš.“ Úplně ignorujeme posloupnost dílů, ty se mohou pustit v jakémkoli pořadí. A časovou návaznost do značné míry ignorujeme i uvnitř každého dílu, skáčeme volně v čase. Obvykle se televizní kamera dívá z hlediště na pódium. My se díváme na pódium ze zákulisí. Koukáme „pod sukně“, směřujeme do intimnějších sfér, snažíme se zjistit, co lidi hnalo k jazzu, co je přimělo k umělecké tvorbě. Hudba je v tomhle našem vidění vlastně až na druhém místě.

        LN: Takhle to bylo vymyšlené od samého začátku?
        Ano, ale „cestou“ se samozřejmě záměry hodně měnily. U desátého, patnáctého dílu už víte, co funguje dobře, co hůře. Museli jsme vždycky najít správný balanc mezi příběhem a hudbou. Aby se z některého dílu nestala jen drbárna.

        LN: Otevřeli se všichni oslovení muzikanti tomuto plánu?
        Jeden díl se jmenuje Češi za oceánem, je o Janu Hammerovi, Miroslavu Vitoušovi, Jiřím Mrázovi, Lacovi Déczim a Ivě Bittové. Ale zrovna Jan Hammer je hodně uzavřený, nikam nejezdí, nenechá se nafilmovat. Já už měl dokonce objednanou letenku do Ameriky, že ho poletím natočit, a on mi do telefonu velice přátelsky sdělil, že to neakceptuje, že nechce být vůbec vidět.

        LN: Kam jste zašli historicky nejdál?
        Do padesátých let, k bigbandům – Brom, Vlach, Krautgartner. Musím se přiznat, že jsem celý život byl takový revolucionář, že jsem na všechnu tuhle hudbu koukal skrz prsty. Ale teď jsem naprosto změnil názor. Dodatečně se musím omluvit všem, kterým jsem celý život tuhle starší muziku vykresloval v černých barvách. Tohle období byl totiž velký hudební vzmach, je neuvěřitelné, že to probíhalo pod dohledem komunistů. Jak ti chlapi hráli! A točili to do dvou stop – neuvěřitelné! Dneska si můžete pomoci padesáti stopami, když něco neladí, doladí se to digitálně, když je něco rytmicky vedle, tak se to v počítači střihne. Nic takového ale tihle staří mistři neměli a za to před nimi smekám.

        LN: Proč jste nezohlednili i meziválečnou českou scénu? Určitě by tam ani nebyla nouze o silné příběhy. Napadá mě třeba Jaroslav Ježek, Jiří Traxler nebo E. F. Burian.
        Původně jsme jeden takový díl zamýšleli, ale přímých svědků už je bohužel velmi málo a nakonec jsme ho vyřadili.

        LN: V titulcích stojí, že se jedná o „dokumentární seriál Martina Kratochvíla“. Jaká přesně tedy byla vaše úloha?
        Já jsem byl někdy v roli scenáristy, většinou režiséra, občas i kameramana. Největší práci na seriálu ale odvedl Lexa Guha, bez něj by ten seriál vůbec nevznikl. Měl roli rešeršéra v televizním archivu. Vždycky, když mi od něj přišla zásilka k nějakému tématu, ukázalo se, že je vlastně úplně zbytečné psát nějaký scénář. Ten se vyloupl sám od sebe právě z těch archivních záznamů.

        LN: Je počet 22 dílů definitivní?
        Oproti jiné nerežimní muzice, jako byl folk nebo bigbít, měl za totality jazz tu výhodu, že byl považován za „hudbu utlačovaného černého lidu“ a tudíž se ho točilo mnohem víc. Čili kvalitního materiálu ještě zbývá pořád opravdu hodně a případné pokračování není vyloučeno. To ale nezáleží jenom na nás.                                                                                                                                                                                                                         ONDŘEJ BEZR

        Zdroj: https://www.lidovky.cz/kultura/vic-nez-o-hudbu-nam-slo-o-pribehy-rika-tvurce-serialu-o-ceskeho-jazzu-martin-kratochvil.A200117_110633_ln_kultura_jto

        RECENZE: Adam Plachetka stavěl mosty. Moderátor je zase bořil                                January 18.

        Operní pěvec Adam Plachetka může začít říkat, že zaplnil O2 Arenu. Nápad udělat z něj hvězdu koncertu jejímu vedení vyšel. Jenže obchodní úspěch nešel ruku v ruce s koncepcí.

        Dirigent Jan Kučera, Adam Plachetka a členové orchestru Belle Epoque | foto:  Tomáš KristMAFRA

        V O2 areně vystupovali z „klasiků“ třeba José Carreras nebo Andrea Bocelli, Pražské jaro tu kdysi uvedlo Osmou symfonii Gustava Mahlera. Zvláštní, vyhroceně komerční prostředí tohoto místa dává o sobě nelichotivě vědět už frontami na bezpečnostní prohlídky, při nichž si skoro jako na letišti nelze vzít ani malou plastovou lahvičku vlastní vody. A člověk se ptá, oč větší je riziko, že si návštěvník koncertu klasické hudby přinese bednu alkoholu či dokonce výbušninu do O2 areny než třeba do Rudolfina či Obecního domu? Nebo je to jen způsob, jak donutit návštěvníky, aby si kupovali předražené nápoje uvnitř?

        Budiž, organizátor má právo stanovit si vlastní pravidla. Ale když už se pořadatel, neboli Bestsport a.s., pustí do koncertu jednoho z našich nejznámějších operních pěvců, mohl by vědět, že je slušností postarat se například o - třeba jen skromný - tištěný program. Zvlášť jde-li o projekt, jenž má dle Plachetkových slov „stavět mosty“ mezi žánry i mezi klasikou a publikem, jež na ni nechodí, ale míří do O2 areny třeba na rockové show. I tací přišli - nejen příznivci Plachetky z řad operních fanoušků. A každý nemusí poznat, že Plachetka zrovna zpívá árii Leporella z Mozartova Dona Giovanniho, a o čem vlastně zpívá.

        K nutnému zlu tohoto typu koncertů patří i ozvučení, bez nějž to přirozeně nejde, ale stejně se nechce věřit, že by nemohlo být citlivější. Aspoň v pravém bočním ochozu nad pódiem zněly hlasy tvrdě, deformovaně, s orchestrem nevyváženě, navíc odkudsi zleva zezadu doléhala ozvěna každého slova a každého tónu.

        Dá se namítnout, že při takovýchto megakoncertech je důležitější celková atmosféra. Ilustrativní videoprojekce a pohybové kreace tanečníků mohly „klasikům“ připadat nadbytečné, pro „rockerské“ publikum zase nejspíš byly příliš zdrženlivé. Hrál Epoque Orchestra s dirigentem Janem Kučerou, Plachetka pozval sopranistku (a manželku) Kateřinu Kněžíkovou, mezzosopranistku Dagmar Peckovou, kteří interpretovali árie, mimo jiné z Bizetovy Carmen nebo z Lehárovy Giuditty, a dále zástupce jiných žánrů, jimiž byli swingový zpěvák Jan Smigmator, vokální skupina Skety, Tomáš Klus a Ondřej Gregor Brzobohatý. Na operního příznivce nejvtipněji zapůsobila klasicko-swingová verze slavné písně Granada, a vůbec šarmantní projev jazzmanů, naproti tomu pokus o společnou píseň Plachetky s Brzobohatým skončil tak, jak končí podobné projekty (pokud to není zrovna Freddie Mercury s Montserrat Caballé): operní pěvec bude prostě vždy nasazovat tóny operně a výsledek bude na obou stranách nucený a strojený. Nepřekvapilo, že nejlepší byl Plachetka v operních číslech.

        Přemostit se jistě dá leccos. Od toho je také osobnost moderátora. Ne každý má sice inteligenci, rozhled a noblesu Marka Ebena, ale i tak byl největším omylem projektu Leoš Mareš, který se ve světě klasiky zjevně vůbec neorientuje, a tak blábolil zbytečné věty, použitelné v kterékoli tuctové estrádě komerční televize. Hlavně nepřestat mlít a mlít a klást Plachetkovi rádobyvtipné otázky typu, jestli doma chodí taky formálně oblečen. Na pódiu byl úplně zbytečný. Kdyby si Plachetka celou akci moderoval sám, bylo by to možná mírně neohrabané, ale ve výsledku rozhodně upřímnější a milejší.

        Ostatně pěvec to pořadateli může pro příště navrhnout - dokázal přece, že mu umí vydělat peníze. A o ty přece jde. Samozřejmě až v první řadě, po stavění mostů, že ano.                                                                                                   Autor: Věra Drápelová

        Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/hudba/adam-plachetka-o2-arena-koncert-recenze-bez-mantinelu.A200117_113848_hudba_era

         Viníkem je Trump                                                                                            January 18.

        Že mu nemohou přijít na jméno voliči Demokratické strany, není samozřejmě vůbec nic divného. V prezidentských volbách naprosto nečekaně porazil jejich kandidátku, a to mu přece nemohou odpustit. Proto také se demokraté snaží už od prvního dne jeho prezidentského úřadu dostat se mu na kobylku a sesadit ho impeachmentem. Když Muellerovo vyšetřování vyvrátilo pomluvu o jeho spolupráci s Ruskem na ovlivnění voleb v jeho prospěch, protlačili v Kongresu žalobu ze zneužití pravomoci a pohrdání Kongresem, kterou se teď bude zabývat Senát. Tam ovšem mají většinu republikáni, takže se dá očekávat, že ani tenhle pokus demokratům nevyjde.

        Z pochopitelných důvodů nemají Trumpa rádi lidskoprávníci, protože nechal postavit zeď na mexicko-americké hranici, čímž zhatil latinskoamerickým emigrantům možnost hranici libovolně přecházet a usazovat se v USA. Nemají ho rádi ekologové, protože chce zrychlit a ulehčit schvalování velkých infrastrukturních projektů, jako jsou stavby ropovodů a plynovodů, silnic nebo otevírání nových dolů, omezit byrokracii a podpořit průmysl. Nemají ho rádi íránští ajatolláhové, protože jim ztěžuje přístup k atomové bombě a zrovna nedávno jim dal ochutnat jejich vlastní teroristické medicíny, když nechal zlikvidovat arciteroristu Kásima Sulejmáního. Ve výčtu by se dalo pokračovat, ale nechci vás nudit. To všechno, pravím, je přirozené a pochopitelné.

        Nad čím ovšem i sami Kanaďané nevěřícně vrtí hlavou, je logický kotrmelec jejich premiéra Justina Trudeaua, který vinu za sestřelení ukrajinského letadla, v němž přišlo o život také 57 kanadských občanů, přičítá nikoli Íránu, který se po prvotním zapírání ke svému „omylu“ přiznal, ale americkému prezidentovi. V pondělním rozhovoru v kanadské Global News Television řekl doslova: „Kdyby tu nebylo žádné napětí, kdyby v té oblasti nedošlo nedávno k eskalaci, ti Kanaďané by právě teď seděli doma se svými rodinami.“ Řečeno méně zaobaleně: kdyby byl Trump Íránce zbytečně nepopudil, nikdo by na letadlo nestřílel. Za to neštěstí může vlastně on.

        Ano, i tak se dá argumentovat: vyvraždění Lidic zavinili Gabčík s Kubišem, protože zabili Heydricha a nacisty tím jen zbytečně rozzuřili. Islámské teroristy, v podstatě mírumilovné muslimy, vydráždili k nepříčenosti nezodpovědní vtipálci z redakce Charlie Hebdo. Palestinci by neměli proč ostřelovat z Gazy Izrael, kdyby z něj Židé dobrovolně odpochodovali do moře. Viníci zkrátka nejsou ti, kdo vraždí, ale ti, kdo jim k tomu poskytují důvod, nebo alespoň záminku.

        Trump není ani zdaleka výlupek všech ctností. Má své chyby, jako ostatně každý, a kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Kdyby byl k agresivní politice Íránu tolerantnější, sklidil by kritiku zrovna tak. Pro své politické soupeře bude zloduchem vždycky, i kdyby se na hlavu stavěl, amen.                                                                                                                                       Pavel Mareš

        To že Justin Trudeau je idiot to nemusíme rozšiřovat, to většina lidí v Kandě ví a tak tohle jsou důsledky liberálů volicich člověka, který patři do ústavu                                                                                                                                                         Lado.

        Švédska cirkev nahradila kontroverznú LGBT maľbu inou                                                                   January 17.

        Nie však z úcty. V novej je znázornený Ježiš v lodičkách a učeníci ako homosexuáli a transsexuáli. Kontroverzná oltárna maľba, ktorá propagovala LGBT agendu, bola z kostola Sv. Pavla vo švédskom meste Malmo odstránená. Nahradila ju maľba znázorňujúca Ježiša Krista v lodičkách a učeníkov ako homosexuálov a transsexuálov pri Poslednej večeri. Nový bohorúhavý obraz znázorňujúci poslednú večeru Ježiša Krista.

        Švédska pastorka Helena Myrstenerová pre médiá povedala, že pôvodná maľba, ktorú stiahli po tom, čo sa niektorí sťažovali, že maľba ukazuje transsexuálov v negatívnom svetle, bude nahradená inou maľbou tej istej autorky. Pôvodná maľba s názvom „Raj“, bol výtvor umelkyni Elisabeth Ohlson Wallinovej. Scénu z rajskej záhrady Eden namiesto pravdivého biblického stvárnenia vykreslila s pármi rovnakého pohlavia a transsexuálmi.

        Maľba sa stala terčom množstva kritiky, prevažne z radov kresťanov a bola z kostola stiahnutá. Avšak nie z dôvodu rúhania, ale preto, lebo jedna transsexuálna postava bola namaľovaná s hadom – diablom, proti čomu sa niektorí aktivisti postavili. Pre nich bolo neprijateľné, aby bol transsexuál spájaný zo zlom. Švédska cirkev maľbu stiahla, ale nahradila ju inou, s podobným obsahom. Nesie názov „Sväté prijímanie“. Autorka v nej znázornila poslednú večeru Pána Ježiša v lodičkách a Jeho učeníkov ako homosexuálov a transsexuálov. Pobúreniu z radu veriacich a vlne kritiky sa opäť nevyhla. Liberálna cirkev vo Švédsku pritom očakáva, že v priebehu 10 nasledujúcich rokov stratí 1 milión veriacich. Majetok cirkvi sa bude musieť rozpredať, nakoľko ho už nebude možné dotovať. Cirkev je hlavne známa svojou prvou lesbickou biskupkou a sobášmi homosexuálnych párov. Martin Larsson, tlačový hovorca švédskej cirkvi, povedal, že dôvodom odchodu veriacich je strata viery v Boha.                                                                   Branislav Zaujec

        Taková je zpráva ze Slovenského tisku, mne tak napadlo proč asi věřících ubývá? Neni to tim, že s podobnými názory většina lidi nesouhlasi na rozdíl od švédské církve. Možná, že to nedaváji přiliš najevo, ale na druhou stranu, kdo v bývalé CSSR souhlasil s politikou soudruhů. A co na to řika švédská dioceze (The Diocese of the Church of Sweden)? Smutné a je mi z toho špatně. Tak mi napadlo, když president Trump plánoval napadnout historická mista v Iránu, to bylo pozdviženi po světě, co?                                        Lado

        Karel Čapek: Proč nejsem komunistou.                           January 16.

        Předpokladem komunismu je umělá nebo úmyslná neznalost světa. Praví-li někdo, že nenávidí Němce, rád bych mu řekl, aby šel mezi ně žít; za měsíc bych se ho zeptal, nenávidí-li svou německou bytnou, má-li chuť podřezat germánského prodavače ředkviček nebo zaškrtit teutonskou babičku, která mu prodává sirky. Jeden z nejnemorálnějších darů lidského ducha je dar generalizace; místo aby shrnoval zkušenosti, hledí je prostě nahradit. V komunistických novinách se nedočtete o světě nic, než že je naskrze mizerný; pro člověka, kterému není omezenost vrcholem poznání, je to trochu málo.

        Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu; lékařská diagnóza by řekla, že je to patologický negativismus. Stane-li, se člověk masou, snad je snáze přístupen; této nákaze; ale v privátním životě s tím nelze vyjít.
        Dnešnímu světu není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůle, ochoty, shody a spolupráce; je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu; myslím, že by se s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly ještě dělat zázraky.


        NOTRE DAME I AUSTRÁLIE V DÝMU A PLAMENECH                                                  January 15.

        Jakou mají letošní požáry v Austrálii spojitost s požárem pařížské katedrály Notre Dame? 

        Nejprve se budu krátce věnovat starší události, tedy loňskému požáru Notre Dame. Myslím, že oficiální verzi, která nám byla sdělena velmi brzy poté, co byl požár založen, věří jen málokdo. A to především v kontextu mnoha událostí, které se odehrály už dřív. Ať to byly muslimské džihádistky, které byly asi rok před požárem právě u katedrály odhaleny v momentě, kdy se připravovaly na útok, či stovky kostelů po celé Francii (ale i v jiných evropských multikulturně “obohacených” zemích), které byly různým způsobem poškozeny muslimskými “vandaly”. Ať už se jednalo o demolování jejich interiéru, zakládání požárů nebo třeba jen nápisy na fasádě. Právě krátce poté, co hořel jeden z větších pařížských kostelů opět díky “obohacovatelům” Francie, došlo k požáru Notre Dame. O důvodech, proč nemohlo jít o nešťastnou náhodu se toho napsalo už mnoho, já pouze odkazuji na to, jak nadšeně požár katedrály přijali právě muslimové. A to nejen ve značně islamizované Francii, ale na celém světě.

        Teď si možná říkáte, co sem pletu Austrálii. I když se jedná o protinožce, přece jen jedno mají velmi pravděpodobně požáry v Evropě a Austrálii společné – viníka. Tedy nemám na mysli konkrétní osobu, ale důvod založení požárů.

        V Austrálii už totiž vyšlo najevo, že mohutné požáry mají viníky z masa a kostí. Muslimy. Ví se zatím o dvou vinících různých požárů na území Austrálie a je velmi pravděpodobné, že i mnohé další požáry tam mají na svědomí právě stoupenci pedofilního proroka. Jistý Fadi Zraika, muslimský migrant, založil v Austrálii hned několik požárů, dalším žhářem je také muslimský migrant Abraham Zreika.

        Zakládání požárů je podobně jako teroristické útoky či ničení atributů jiných náboženství zcela běžnou formou džihádu na územích, která zatím ovládají káfirové a muslimové je hodlají dobýt.

        Vzpomínáte si, jak dlouze byly omílány loňské útoky na mešity na Novém Zélandu? Pamatuji si, že nad těmi se média pohoršovala snad měsíc den co den, zatímco nad velikonočními útoky muslimů na Srí Lance se pozastavili relativně krátce.  Dlouho pak média ani nechtěla přiznat, že viníci jsou muslimové, přitom na Srí Lance bylo nesrovnatelně víc obětí, než na Novém Zélandu. Al Hamajda vyhrožoval přísným potrestáním všem, kdo by útoky na Novém Zélandu schvalovali, zatímco v případě útoků na Cejlonu či jakýchkoli teroristických útoků v Evropě nikdy nevyhrožoval muslimům za jejich schvalování. Ostatně, stejné “mrtvé brouky” vzhledem k muslimům dělají i ostatní evropští politici, kteří přehlížejí dokonce i jejich hromadné oslavy teroristických útoků v ulicích evropských měst.

        Lze předpokládat, že s přibývajícím počtem muslimů v Evropě se i zde začnou muslimové k podobným akcím stále častěji ve jménu Alláha uchylovat.

        Požár Notre Dame mohl být pouhou předzvěstí toho, co nás čeká v příštích desetiletích.                                                                        Napsal Slovanka

        Surrealistická opera Julietta aneb Snář má v Ostravě derniéru                 January 13.

          Národní divadlo moravskoslezské uvedlo poprvé ve své historii operu Julietta aneb Snář jako připomínku 60. výročí úmrtí Bohuslava Martinů. Skladatel zhudebnil hru francouzského spisovatele Georgese Neveuxe, který si ho sám vybral. Opera vznikla v roce 1938 a sám Martinů ji považoval za svou nejzdařilejší.

          V NDM dílo hudebně nastudoval Jakub Klecker a režie byla svěřena progresívnímu duu SKUTR, jež tvoří Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka. Dvojice přizvala ke spolupráci scénografa Martina Chocholouška a kostýmní výtvarnici Simonu Rybákovou. V tomto složení umělecký kolektiv podtrhl snový ráz díla.                                                                                                                  foto: Martin Popelář

          Prosím o vysvětlení                                                                                       January 12.

          Napadlo mi už po několikáté proč naše vláda a speciálně prime ministr Justin Trudeau, na jedné straně podporují islám a muslimské emigrace a na druhé straně LGBT komunitu a feminismus. 

          Může mně, naivnímu a nevědomému, někdo vysvětlit, jak se tato jeho podpora islámu a LGBT slučuje. Možná, že je to možné, ale ten, kdo ví, o čem je islám a šaría to “nespolkne”. Cílem každého praktikujícího muslima je dřív či později nastolení práva šaría, pro které je celé LGBT i feminismus absolutně tabu. Jak dopadnou příslušníci LGBT komunity i feministky ve státě pod vládou práva šaría nebudu teoretizovat. Protože na světě jsou lidé, kteří podporují obě tyto téměř neslučitelné ideologie musí k tomu být nějaký racionální důvod a já ho prostě asi pro svoji neznalost a možná nevzdělanost zřejmě nevidím. Existuje důvod pro podporou nekompatibilních záležitostí a nebo je to výsledek lidské hlouposti a absolutní neschopností samostatného myšlení? Stále nechápu, jak si zdůvodnuje náš prime minister, na jedné straně to, že podporuje muslimy a na té druhé, že podporuje LGBT ideologii a feminismus.  Kterou skupinu lidí náš Justin Trudea podvádí a komu lže? 

          Nemyslím, že z kabinetu našeho prime ministra se dočkám odpovědi, ale možna, že mezi námi žijí lidé kteři by to mohli vysvětlit. Tedy ještě jednou, prosím, vysvětlete mi, jak se slučuje jeho podpora muslimů, čili muslimské ideologie a názoru na svět a na druhé LGBT a feminismu. (a to se neptám jak je to se soužitím s ostatními náboženstvi, protože to víme ze zpráv kanadských medií).

          Lado

          POKRYTECTVÍ OHLEDNĚ SOLEIMANIHO                                                      January 11.

          GmailJe morálně nechutné a absolutně směšné, že všichni ti levicoví západní „lidumilové“ byli tak uraženi a pobouřeni, když byl odstraněn íránský super terorista. Přitom za posledních 40 let, kdy Írán odsoudil tisíce žen, básníků a nezletilých k smrti, nevyšli ani jednou do ulic.

          Kde byli všichni tito Zápaďáci, tak hluboce znepokojeni zabitím Qassema Soleimaniho, když kumpáni tohoto íránského generála na ulicích nemilosrdně zabíjeli tisíce íránských chlapců a dívek, kteří žádali svobodu, a ženy, které si sundaly závoje a které nikdy nepoznaly jediný den demokracie?

          Tento případ vrhá světlo nejen na evropské ale i americké pokrytectví, ale také na její sebeponižování. Zdá se, že Západ se ve skutečnosti nestará o „hodnoty“, kterých by si měl vážit nejvíc: o svobodu, lidskou důstojnost, rovnoprávnost, sekularismus a úctu k menšinám.

          Írán je první zemí, která svrhla prozápadní vládu a nahradila ji islámskou teokracií. A to nevyšlo.

          Podle Amnesty International „byla více než polovina (51%) všech zaznamenaných poprav v roce 2017 provedena v Íránu“. Ve vztahu k počtu obyvatel drží Írán světový rekord v popravách na osobu. Mezi lety 1985 a 2017 došlo v Íránu k nárůstu vězňů o 333%.

          Nejen, že prchá íránská mládež, i porodnost kolabuje. Írán zažil jeden z nejrychlejších úbytků plodnosti na světě. Pokles plodnosti o více než 50% za jediné desetiletí nebyl nikdy jinde zaznamenán. Evropě to trvalo 300 let, aby zaznamenala pokles ze 7 na 1,7 dítěte na ženu, což je pokles, který Írán zažil od roku 1979.

          Před třiceti lety padla jedné noci Berlínská zeď bez vypálení jediné kulky. Socialistický režim byl zničen zevnitř. Íránští muláhové se nebudou řídit stejným scénářem a neopustí svou zemi, aniž by prolili krev svého lidu. To je to, co dělali každý den během posledních 40 let. Tisíce nevinných íránských mužů a žen bylo zabito svými ajatolláhy a stovky Židů bylo zabito od Buenos Aires přes Burgas až po Izrael íránskými vládci a jejich zástupci.

          Otázkou nyní je: pomůže Evropa, která byla během 40 let smrtelné islámské revoluce tichá a lhostejná, íránskému lidu, aby se osvobodil od toho hrozného režimu založeného na šárie nebo bude dál pokračovat v sebe omlouvajícím utrpení, které se odráží v jejím morálním relativismu?                                                                                                                                                                  GIULIO MEOTTI, Italy

          Dva festivaly protnulo celoživotní přátelství Mahlera a Foerstera                                      January 8.

          Napsala  Zuzana Selčanová 

            Koncertním sále Pražské konzervatoře konal závěrečný koncert, který byl průsečíkem dvou festivalů: 7. ročníku Kultury v srdci Prahy a 22. ročníku MELODRAMFESTU.

            Koncert s podtitulem „Pocta Foersterovi“ oslavil 160. výročí narození Josefa Bohuslava Foerstera a přinesl spojení tohoto skladatele s dalším velikánem: Gustavem Mahlerem. Oba pojilo celoživotní přátelství, k němuž byl program navázán. Úvodního slova a režie se ujala Věra Šustíková, která společně s dirigentem Jiřím Petrdlíkem koncert dramaturgicky uchopila.

            Hudební večer otevřelo známé Mahlerovo Adagietto pro smyčce a harfu ze Symfonie č. 5. Nástrojové party dávají každému hráči příležitost vyniknout a ukázat své kvality, což bylo v akustice koncertního sálu Pražské konzervatoře výzvou. I přesto se podařilo dirigentovi vytáhnout z hráčů Severočeské filharmonie Tepliceskvělé výkony. 

            Pak už zazněly skladby od samotného J. B. Foerstera. Tento skladatel patří k jednomu z nejplodnějších pokračovatelů Zdeňka Fibicha v žánru koncertního melodramu. I když Foerster své melodramy komponoval primárně pro recitaci a klavír, na koncertě dostaly prostor jejich čtyři orchestrace (z pera I. Krejčího a O. Ostrčila). Jako recitátoři se předvedli posluchači hereckého oddělení Pražské konzervatoře pod vedením Kateřiny Vlkové. Melodram Tři králové (J. V. Sládek) předvedl Matyáš Greif. Interpretace Norské balady (J. Zeyer) se ujala Adéla Gajdošová. Pozornost publika si získal umělecký výkon Vendelína Urbana, který zdárně zarecitoval Foersterův melodram Kejklíř (O. Fischer). Vrcholem hereckého vystoupení pak byla recitace Josefa Bánovce. V melodramu Romance štědrovečerní (J. Neruda) se mladému hereckému adeptovi podařilo souznět s hudbou a interpretace se ujal nejpřesvědčivěji. Zasloužená odměna v podobě vřelého potlesku publika napověděla, že Josef Bánovec má s recitací melodramu již zkušenost. 

            Závěr koncertu patřil opět Mahlerovi a jeho cyklu Kindertotenlieder („Písně o mrtvých dětech“ na texty F. Rückerta) v podání Barbory de Nunes-Cambraia. Mahler cyklus komponoval v letech 1901–1904, tedy v době, kdy vznikala i jeho 5. symfonie. Pěvecký projev se prolínal se sólovým vedením jednotlivých nástrojů. Právě zde vynikla naplno jedinečná barva orchestru. Mahlerova promyšlená představa o interpretaci písní vyžaduje od zpěváka dokonalou techniku, což mezzosopranistka jistě předvedla. 

            Idea propojení Mahlerovy hudby a Feoersterovy tvorby v žánru koncertního melodramu i podle ohlasu publika svědčí o tom, že oba skladatelé mají mezi současnou hereckou a diváckou generací stálé místo. 

            V Kanadě a "okolí" v nikde nedostanete větší a chutnejší řízek                        January 6.

            než v restauraci Golden Phaesant v Mississauze. Historie schnitzlu, tedy řízku není složitá,... za Havla bylo nutný zapomenout na komouše, za komoušů na Masaryka, za Beneša na Hitléra, za Hitléra na Masaryka, za Masaryka zas na Rakousko. Co nám však brání vzpomínat na rozhodujicí a světoznámé Čechy kdykoliv si zamaneme?
            5. ledna 1858 v Miláně zemřel Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče.

            Josef Václav Radecký z Radče se narodil 2. listopadu 1766, zámek Třebnice, celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče, byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče, významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století.

            Během své vojenské kariéry se aktivně podílel na porážce napoleonské Francie a reformě rakouské armády. Později byl za své zásluhy jmenován velitelem rakouských sil v Itálii a roku 1836 rakouským polním maršálem. Ve věku 82 let následně jednoznačně zvítězil v první italské válce za nezávislost nad spojenými armádami piemontského krále Karla Alberta a zajistil reinstalaci rakouské moci v severní Itálii.

            V roce 1849 byl jmenován generálním guvernérem Františka Josefa I. pro Království lombardsko-benátské, jímž zůstal až do roku 1857, kdy se stáhl z veřejného života.

            Jistě: říkával "Já jsem také Čech, ale nikdo to nemusí vědět." Leč nikdo mu neodpáře, že byl vyjímečně skvělý. A to nejenom podle vídeňské gastronomické tradice, kdy si Josef Radecký již v mládí oblíbil milánskou specialitu, telecí řízek, smažený ve směsi strouhanky a sýra. Jeho osobní kuchař tuto pochoutku přivezl do Vídně, vynechal strouhaný sýr a vznikl klasický vídeňský řízek v trojobalu. Radecký byl proslulý gourmet a zadlužil se díky svým hostinám, které pořádal až do pozdního věku. Radeckého pochoutku brzy převzal jeho obdivovatel, mladý císař František Josef I.       

            Slavnostní otevření Státní opery v Praze                                                     January 5.

            Státní opera je jednou ze čtyř scén, kterými v současnosti disponuje Národní divadlo v Praze. Budova stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, 10 minut od hlavniho nádraží. Včera se po 3 letech opět naplnilo hlediště i jeviště, Státni opera byla po ůplné rekonstrukci znovu otevřena. Mezi pozvanymi hosty byli velvyslanci USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Maďarska, Izraele, Norska a Slovenské republiky. Na znovu otevreni Statni opery přijel také populární premiér Madarska Viktor Orban.

            Z českých politických špiček na slavnost otevření opery přišli premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (oba ANO), někteří ministři a ministryně nebo předsedové poslaneckých klubů a pražský primátor Zdeněk Hřib, kardinál Dominik Duka a šéf odborů Josef Středula.V hledišti se objevili take ředitelé českých i světových operních a baletních domů, stejně jako osobnosti a mecenáši české kultury.

            Předchůdcem budovy dnešní Státní opery Praha na pozemku někdejší zahrady usedlosti Smetanka bylo v letech 1859-1885 Novoměstské divadlo. Byla to dřevěná letní scéna s kapacitou 1241 míst k sezení a na 2000 míst k stání. Drěvené, letni divadlo šestadvaceti letech provozu nahrazeno novou zděnou budovu a tak v roce 1888 zacal provoz v novem Německém divadle.Naposledy se v Novém pražském německém divadle hrálo 25. září 1938. Poté Divadelní spolek vypověděl všechny smlouvy a v lednu 1939 prodal divadelní budovu československému státu.Hned po zacátku okupace se v divadle usidlila Německá opera (Deutsches Opernhaus)(1939 až 1944).
            Divadlo pod novým názvem sloužilo pro politická shromáždění příslušníků NSDAP a pokud se v něm hrálo, jednalo se o příležitostné hostování souborů ze zahraničí a souboru německé opery. V 1940 bylo v Berlíně rozhodnuto o částečné renovaci divadelní budovy včetně instalování nového osvětlovacího parku a divadlo se začalo označovat jako Deutsches Opernhaus.Později, 1. září 1944 byla nařízením protektorátní vlády všechna divadla uzavřena. Personál pražské Německé opery byl nasazen do zbrojního průmyslu...
            Změna nastala v květnu 1945, kdy zde skupina mladých divadelníků v čele s Aloisem Hábou Divadlo 5. května a první opera uvedená po druhé světové válce 4. září 1945 byli Smetanovi Braniboři v Čechách. Umělecký program usiloval o vytvoření avantgardní scény, která by představovala protipól ke konzervativněji zaměřenému Národnímu divadlu. Po premiéře Hoffmannových povídek 29. srpna 1946 následovala svérázná podoba do té doby „nedotknutelné“ Prodané nevěsty, dále uvedení Hábovy čtvrttónové opery Matka, Prokofjevových Zásnub v klášteře pod názvem Maškaráda ad. Výsledky práce vzbuzovaly pozornost publika i médií včetně ohlasů ze zahraničí a Velká opera 5. května začala znamenat pro Národní divadlo nežádoucí konkurenci. Nakonec byla usnesením vlády od sezony 1948/49 začleněna do svazku Národního divadla jako jeho třetí scéna. Tak neslavně skončila dalši etapa v životě divadla. V roce 1949 dostala pojmenování Smetanovo divadlo. Jevištní dispozice nadále předurčovaly tuto scénu k provádění velkého světového operního repertoáru, významnější úlohu než kdykoliv předtím zastával balet. V letech 1967 až 1973 prošla divadelní budova poprvé od svého vzniku generální rekonstrukcí. 1. dubna 1992 se na divadelní vývěsce k večernímu představení Verdiho opery Otello poprvé objevuje nové záhlaví, Státní opera Praha; hlavní město tak znovu získává druhou operní scénu. Po dlouhých desetiletích jsou to opět ředitelé samostatné umělecké instituce, kdo určují její charakter a orientaci. Od 1. ledna 2012 nese budova název Státní opera. Plánovaná rekonstrukce nabývá stále jasnějších obrysů a poslední návštěvníci se s operou v divadle loučí 2. července 2016 představením Pucciniho Turandot. Poté už přesýpací hodiny začínají stavbařům a restaurátorům odměřovat čas. Po uzavření budovy soubor Státní opery nadále hraje jak v historických budovách Národního a Stavovského divadla, tak ve smluvně dohodnutých termínech v Hudebním divadle Karlín nebo ve Foru Karlín (koncerty a koncertní provedení oper). Po 42 měsících od zahájení rekonstrukce se na začátku roku 2020 Státní opera znovu otevírá svým návštěvníkům.                                                                                                                     připravil a napsal Lado

            Bergův dekadentní Vojcek zahajuje letošní přenosy z Met.                               January 4.

              foto: The Metropolitan Opera

              Prvním přenosem z Metropolitní opery v roce 2020 je zřídka uváděná opera Vojcek Albana Berga. Nové nastudování opery se v kinech objeví 11. ledna. Podle zahraničních recenzí jde o jednu z nejlepších produkcí aktuální sezóny.

              Avantgardní operní dílo rakouského skladatele Albana Berga, které vznikalo v letech 1915 až 1921, je sestavou patnácti relativně krátkých scén, přičemž každá z nich se liší hudební formou. Právě látka pro orchestr je zde skutečnou výzvou, protože každý z nástrojů má v podstatě vlastní part. První dějství se tak rozpadá do pěti fragmentů (mj. suity, rapsodie, vojenského pochodu nebo ukolébavky), druhé je uzavřenou symfonií o pěti větách, klíčové je i použití opakovaných leitmotivů. Vojcek je hudebně náročný kus, který reflektuje nesmyslnou krutost (nejen) první světové války. Příběh vypráví o běžném životě vojáků na německé vesnici, přičemž Bergovy postavy jsou opsané ze skutečného života.

              Do Metropolitní opery se Vojcek vrací v novém nastudování Williama Kentridge, jež vychází z jeho vlastní inscenace pro operní festival v Salcburku. Kentridge jej vizuálně zahalil do temných barev, ať už jde o kostýmy nebo projekce, které dotváří syrovou, časem i prostorem neukotvenou atmosféru. Hlavní postavu ztvární švédský barytonista Peter Mattei, dlouholetý člen ansámblu newyorského operního domu. Debutoval v roce 2002 ve Figarově svatbě W. A. Mozarta, v jeho současném repertoáru najdeme mimo jiné hned dvě role v dílech Richarda Wagnera. Sekundují mu Gerhard Siegel jako Kapitán, Christian Van Horn v partu Doktora nebo Elza van den Heever jako Marie. Orchestr řídí Yannick Nézet-Séguin.

              V únoru pak budou přenosy z Met pokračovat unikátním propojením operní tradice a amerického jazzu z pera bratří Gershwinů v Porgy & Bess, diváci se mohou rovněž těšit na nové nastudování Wagnerova Bludného Holanďana nebo na Donizettiho Marii Stuartovnu, v níž září sopranistka Diana Damrau. Přenosy z Met budou již tradičně uvedeny v síti Aerofilms.